Týkající se: pohrdání

„Velké umění je pohrdáním velkého muže pro malé umění.“

„Nepěkná a zvrácená je tedy i žena, která se tváří mrzutě, má-li muž chuť žertovat a veselit se, je-li naopak vážný, žertuje a směje se; ono je totiž znakem nevlídnosti, toto projevem pohrdání.“

„Vyhněte se tomu, abyste mluvili s pohrdáním o mladých kvůli nějaké chybě, a to zvláště v jejich nepřítomnosti nebo v přítomnosti jejich přátel.“

„Nikdy, ale opravdu nikdy nečti špatné knížky či noviny. Kdyby se ti někdy do rukou dostaly, odstraň je a vyhoď s takovým pohrdáním, s jakým bys odhodil trus.“

„Spatřil jsem v psích očích prchavý výraz pobaveného pohrdání a jsem přesvědčen, že psi si v podstatě myslí, že lidé jsou blázni.“

„Moje nenávist zestárla – stala se pohrdáním.“

„Lidská zloba vždy chválí minulé a s pohrdáním hledí na současné.“

„Pohrdání bohatstvím u pánů filosofů byla jen oklika, jak si získat vážnost, když se jí nemohli těšit pro bohatství.“

„Odsouzenci k smrti dávají někdy najevo neohroženost a pohrdání, a ve skutečnosti je to jen strach postavit se tváří v tvář smrti – neohroženost a pohrdání znamená pro jejich mysl totéž co šátek přes jejich oči.“

„Těm lidem, po nichž mi něco je, přeji opuštěnost, nemoc, špatné nakládání, znehodnocení…, aby jim nebylo neznámo hluboké pohrdání sám sebou, opovržení a muka nedůvěry k sobě.Nemám s nimi soucitu, neboť jim přeji to jediné, co dnes může dokázat, má-li někdo cenu, či ne – aby vydržel!!!“