Týkající se: podstatnost

„Podstatným prvkem v lásce není něco dělat pro druhého, ale existovat pro druhého.“

„Prohnanost je jako drobná mince, za niž si toho moc nekoupíte. Jako se s drobnými v kapse dá prožít hodinka či dvě, tak může prohnaný člověk na chvilku něco ututlat, anebo někoho oklamat a něco zpotvořit, ovšem na to, abyste obsáhli daleké obzory či pochopili východiska a výsledek něčeho opravdu podstatného, prohnanost nestačí.“

„Bajka je krátká lež na znázornění některé podstatné pravdy.“

„Jaké vyhlídky bychom měli, kdybychom kapitál svých pravd jednou zbavili toho, co na nich není podstatné, ale co spíše narůstá častým opakováním.“

„Pokoj je nejvyšší vědomost a láska je ujištění, že si uvědomuji celou realitu na okraji všech hloubek a propastí. Pokoj je tajemství krásy a podstatná součást umění.“

„Když opravdu milujete, je třeba naučit se odpouštět a umět rozlišit podstatné od nepodstatného.“

„V nevědomí ženy lze tedy očekávat podstatně jiné aspekty, než jaké nacházíme u muže. Mám-li nyní říci jedním slovem, kde jev tomto ohledu rozdíl mezi mužem a ženou, čím je animus charakteristický oproti anime, mohu říci jen: jako anima vyvolává nálady, tak animus vyvolává mínění, a tak jako nálady u muže vystupují z temného pozadí, tak mínění u ženy spočívá na stejně nevědomých, apriorních předpokladech.“

„Komunistická strana se chce stát moderní levicovou stranou. Úmysl je to jistě bohulibý, ale brání mu v tom některé podstatné překážky. První je ta, že těleso může zaujmout prostor pouze tehdy, není-li již tento prostor obsazen jiným tělesem; jinak musí předchozí těleso vytlačit. Prostor moderní levicové strany u nás je a – v souladu s evropskými tradicemi – bude obsazený sociální demokracií. Blíže ke středu, ale koneckonců také nalevo, jsou kromě toho socialisté… Za této situace by se měla komunistická strana hrdě přihlásit ke své dosavadní strategii života bez budoucnosti a stát tak ve své poznané pravdě. Našla by jistě dost přívrženců, kteří neviditelné ztráty nevidí, milují poslušnost a bojí se samostatného myšlení. Její diskontinuitní obrat, kromě toho, že směřuje do zaplněného prostoru, je spojen se ztrátou tradic a vzbuzuje podezření z úmyslu ještě větší nečitelnosti. Pokud by se komunisté nazvali například Stranou práce, mohli bychom si je splést s labouristy. Jejich dosavadní název naopak žádné zmatení pojmů neumožňuje, protože se dostatečně vryl do našeho vědomí… komunistická strana byla a zůstává stranou extrému. A jako taková má ve společnosti své přirozené, i když okrajové místo. Nelze ji zrušit, jako nelze rušit horečku. Její volební výsledky budou měřítkem intenzity nemoci naší společnosti, sociální rakoviny, ze které se zvolna začínáme uzdravovat.“

„Jak jsem již řekl, postavy se nerodí jako živí lidé z těla matky nýbrž z jedné situace, věty, metafory, v níž jako v oříšku je uložena základní lidská možnost, o níž si autor myslí, že ji ještě nikdo neobjevil nebo o ní nikdo nic podstatného neřekl.“

„Kupředu… kde to je? Kupředu je všude. Kupředu — to je úplně prázdná abstrakce… Já mám taky rád abstrakce. (Nakreslí žlutou křídou, kterou vzal Evě, na prázdné místo na tabuli šikmou čáru.) Ale nemám rád prázdné abstrakce. (Pozoruje se zalíbením šikmou čáru.) Šikmá čára. K ní zrcadlový protějšek. ( Kreslí druhou šikmou čáru, takže vznikne tvar A.) Jaká krásná a jednoduchá symetrie! Když tento útvar znovu zrcadlově zdvojíme, vznikne uzavřený tvar. (Kreslí třetí šikmou čáru.) Už na nejstarší zdobené kosti z paleolitu, na té slavné kosti z Laugerie Basse, objevuje se tento prazákladní ornament. (Kreslí čtvrtou šikmou čáru, takže na tabuli je žlutý kosočtverec.) A už paleolitický člověk cítil, že v tomto útvaru je nejdůležitější střed. A ve chvíli, kdy ho označil (kreslí doprostřed kosočtverce kolmou čáru), přestává být tento tvar prázdnou abstrakcí a znamená náhle zcela konkrétní věc. Ale zároveň si ponechává i nadále takovou obecnost, že kromě této věci znamená i mnoho dalšího, například naši chuť na tuto věc. Ale tou studenou geometrickou strohostí označuje vzápětí i pošetilost té chuti, a tedy i naši nechuť. A samozřejmě nevztahuje se pak už jen k oné věci samé, ale k ženě vůbec. A protože ženy jsou naším životem, vztahuje se tedy k celému našemu životu, znamená lidské bytí samo. Ale tou studenou geometrickou strohostí naznačuje hned také i naše základní zklamání a znechucení z bytí, a tedy celou podstatnou ošklivost bytí…“

„Spíše než hříčkou osudu bývá člověk hříčkou svou vlastní. Ale i tak – či ještě k tomu – je podstatně ve svém údělu determinován stavem světa, do kterého se zrodil.“

„Možná, že nám chemici zjistí i chemické složení talentu. Zatím o talentu víme jen to, že se neodpouští. Ale co je to talent? Boží dar, třetí noha, vadný genetický kód? Podstatná je především práce na talentu. Nic není zadarmo.“

„Podstatné je abychom byli dobří k lidem, se kterými žijeme.“

„Filosofie je dobrá věc a politická činnost také, ale každá se vztahem k jinému předmětu; kdo má účast v obojím, je uprostřed, nemluví podstatné věci a je horší než obě dvě.“

„Co je podstatné, to je pro oči neviditelné.“

„Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?“ Místo toho se vás zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají.“

„Čím víc se člověk pokouší vyhnout utrpení, tím víc trpí, protože ho začínají mučit nepodstatné nebo bezvýznamné věci.“

„Potřebujeme podstatně nový způsob myšlení, jestliže má lidstvo přežít.“