Týkající se: poctivost

„Aby byl člověk svobodný, musí být poctivý sám k sobě a ke svým blízkým.“

„Raději než lásku, než peníze, než víru, než slávu, než poctivost; dejte mi pravdu.“

„Bez ohledu jak obyčejná může žena být, bude-li v její tváři vepsána pravda a upřímnost, bude krásná.“

„Poctiví lidé byli dávno dřív, než byli křestané, a chvála Bohu jsou poctiví lidé i tam, kde nejsou křesťané. Takže je možné, že lidé jsou křesťany protože pravé křesťanství odpovídá tomu, čím by byli i kdyby křesťanství nebylo.“

„Člověk ctižádostivý se liší od ziskuchtívého tím, že ctižádostivý je ochoten kvůli cti a slávě podstoupit námahu, kde to je třeba, i vystavit se nebezpečí a vyhýbat se nepoctivému zisku.“

„Překladatelova čtyři “ P „: poctivost a přesnost jsou vnitřní podmínky, píle a pracovitost jsou vnější příznaky.“

„Dělat šaška je stejně těžké, odpovědné a poctivé jako dělat lékaře, architekta, horníka nebo vynálezce.“

„Naše nedůvěra posiluje nepoctivost druhého.“

„Žena, kterou nikdo nesváděl, se nemuže chlubit svou poctivostí.“

„Naše nedůvěra posiluje nepoctivost toho druhého!Lidé nejsou horší než dříve, jen zpravodajství o jejich činech je teď důkladnější!“

„Naše nedůvěra posiluje v nepoctivosti naše bližní.“

„Chceš-li být před Bohem a před světem považován za poctivého křesťana, který nemá Krista jen na jazyku, na papíře nebo si o něm pouze nečte v knize, ale má ho důkladně v srdci, pak mysli na to, abys svým jednáním a ve svém životě před každým prokazoval, že tvá láska slouží a pomáhá druhým.“

„Není nic podivnějšího, než když lidé uznávají poctivost ve hře, ale nikoliv v práci.“

„Pod obchodní poctivostí rozumíme, že úplně všechny strany, na obchodě zúčastněné, musí být po uskutečnění obchodu bohatší, než byly předtím.“

„Nic, co by stálo za to, jsem neudělal náhodou. Vždy za tím byla poctivá práce.“

„Já však používám určitý filosofický, religionistický a historický materiál výlučně ke znázornění duševních souvislostí. Když například používám pojem Bůh nebo stejně metafyzický pojem energie, pak se tomu nemohu vyhnout, neboť jsou to obrazy, které jsou v lidské duši od počátku. Musím vždy znovu zdůraznit, že ani mravní zákon, ani pojem Bůh, ani jakékoli náboženství nenapadly člověka zvnějšku, jaksi z nebe, ale že to vše má člověk in nuce v sobě a že si to tedy také vytvořil sám ze sebe. Je tudíž naprosto liché si myslet, že k zapuzení těchto strašidel stačí pouhé vysvětlení. Ideje mravního zákona a božství patří k nevykořenitelnému vlastnictví lidské duše. Proto se každá poctivá psychologie, kterou nezaslepilo šosácké osvětářské tmářství, s těmito skutečnostmi musí vyrovnávat. Vysvětlováním ani ironií se jich nezbavíte. Ve fyzice se můžeme obejít bez obrazu Boha, v psychologii je to však zcela určitá veličina, s níž se musí počítat stejně jako s „afektem“, „pudem“, „matkou“ atd. Věčné zaměňování objektu a imaga vede přirozeně k tomu, že ve svém myšlení neumíme rozlišit mezi „Bohem“ a „imagem (obrazem) Boha“, takže se domníváme, že mluvíme o Bohu a že podáváme „teologické“ vysvětlení, když hovoříme o „obrazu Boha“.“

„Poctivou je jen ta, kterou nikdo nechtěl.“

„Sametem se dá krásně škrtit. A do sametu se koneckonců balily sťaté hlavy. Já nenavrhuji, aby se stínaly hlavy. Tady ale jakoby nikdo nebyl vinen zradou, stavem této země. Lidi vidí bývalého tajemníka, jak si hoví dál, momentálně coby podnikatel. Jak chcete, aby vyrostla nová, lepší generace, když se každý může přesvědčit, že se vyplácí lumpárna, a ne poctivost. Žádné přikázání není svaté, morálka je přežitek.“

„Bylo by možno se domnívat, že poctivý člověk je zloděj, který nikdy nic neukradl.“

„Jakým právem se asi poctiví lidé vměšují do vnitřních záležitostí zlodějů?“