Týkající se: plnost

„Převaha našeho politického systému – na rozdíl od dosavadních – je zřetelná, neboť vytváří více prostoru pro zásaditost, nápaditost, obětování se pro blaho celku a občanskou odvahu. To vše lze ovšem plně uskutečňovat až tehdy, když k tomu dá stát svojí zdravou, nápaditou a rozumnou politikou volný průchod.“
„Kdybych měl nekonečně světů, dal bych je všechny, abych plně porozuměl tomu, co učím.“
„Bůh je rozpálená pec plná lásky.“
„Člověk je plný potřeb. Má rád jen ty, kdo je mohou všechny uspokojit.“
„Člověk chce být velký, a vidí, že je malý; chce být šťastný a vidí, že je žalostný; chtěl by být dokonalý, a vidí, že má plno nedostatků; chtěl by aby ho lidé milovali a ctili, a vidí, že jeho vady si nezaslouží nic jiného, než aby si ho ošklivili a pohrdali jím.“
„Jen pohleďte na ty ďábelské prostředky ničení. Vynalezli je docela dobráčtí gentlemani, rozumní a vážení občané, kteří jsou přesně takoví, jaké si je přejeme mít. A když to potom všechno vyletí do vzduchu a rozpoutá se nepopsatelné peklo ničení, zdá se, že za to nikdo není zodpovědný. Prostě se to stalo, a přece to všechno udělali lidé. Ale protože je každý slepě přesvědčen o tom, že sám je jen svým velmi skromným a pramálo důležitým vědomím, které řádně plní své povinnosti a vydělává na skrovné živobytí, nikdo nechápe, že celá tato racionálně organizovaná masa, jež se nazývá stát nebo národ, je poháněna zdánlivě neosobní, neviditelnou, avšak hrozivou silou, kterou nikdo a nic nemůže zadržet. Tato strašlivá síla se ponejvíc vysvětluje jako strach ze sousedního národa, o němž se předpokládá, že je posedlý zlomyslným ďáblem. A poněvadž nikdo není schopen poznat, kde a jak silně je sám posedlý a nevědomý, promítá pak jednoduše svůj vlastní stav na souseda, a tak se stane jeho svatou povinností vlastnit největší děla a nejjedovatější plyn.“
„Je třeba často větší odvahy k tomu svůj názor změnit, než za ním plně stát.“
„V jaké to špatné zvyky se uvádí, jak se to chystá nezbožně na lidskou krev, kdo ocelí telátku hrdlo protíná, může to bučení snést, jsa nepohnut v srdci, anebo kdo je s to, by vraždil kůzle, jež kvílí tak jak malé dítě, či pernatce požívat může, kterého sám dřív krmil! Jak blízko má takový člověk k plné, skutečné vraždě!“
„Nenechávej tam nic cenného, protože barák je plný policajtů.Buch“
„Vrazi si uvědomili, že oni sice mají šaty plné věciček určených k zabíjení lidí, ale strážník Navážka má jednu takovou na konci každé paže. Aby se tak řeklo, víc při ruce.“
„Lidské bytosti činí život tak zajímavým. Podařilo se jim vymyslet nudu ve vesmíru plném zázraků.“
„Existují takové věci jako jedlé… ne, delikátní pirohy v polévce, hrášky dokonale uvařené, rajská omáčka pikantní ve své chuťové plnosti a masová náplň z oněchčástí zvířat, které by se daly většinou i pojmenovat. Jsou platonické burgery vyrobené z hovězího a ne z volské tlamy a kopyt. Jsou jisté obchody, kde mají smažené filé s pomfrity, kdy filé je ryba a ne jen bílá břečka v rakvičce ze smažené strouhanky a pomfrity jsou k jídlu a nedají se použít k holení. Jsou párky v rohlíku, kdy mají párky s masem společnou nejen barvu a jejich šťastní konzumenti si na ně nedávají hořčici, aby nepokazili tu chuť. Důležité však je, že se lidé dají naučit na to, aby dávali přednost občerstvení toho prvního typu a vyhledávali je. Je to, jako kdyby Machiavelli napsal kuchařku. Ale ať už se mají věci jakkoliv, neexistuje omluva pro nikoho, kdo dá na pizzu ananas.“
„Dokud nebude klec řádně zavřena, budu se domnívat, že lev má plnou pravdu.“
„Technicky vzato, zákulisí pekla by mělo být plné hořlavin.“
„Bajkařův dvůr je plný nejrůznějších zvířat.“
„Spravedlivá Nebesa! Z kolika hodin plných muk zvířat spájí člověk jedinou minutu potěšení pro jazyk!“
„Rodina je protijed proti velkoměstu; pokoj plný dětí je něco jako vesnice.“
„Chtěl bych mít kapku štěstí, nebo plný sud rozumu.“
„Dokonce ještě v osmnáctém století narážíme na zákony, které zakazují kupci přebírat svému konkurentu zákazníky tím, že se bude snažit o přitažlivější vzhled svého krámu, nebo že vychválí své zboží ke škodě druhého obchodníka. Teprve s plným rozvinutím kapitalismu – stejně jako ve starších srovnatelných společenských systémech, například ve starém Římě – se chtivost začala šířit jako hlavní motiv jednání mezi rostoucí počet občanů. Přesto je chtivost – snad vzhledem ke stále živým náboženským tradicím – motivem, k němuž se málokdo přizná přímo. Tento rozpor byl odstraněn tím, že se chtivost začala interpretovat jako sledování vlastního zájmu.“
„Nesmíme také zapomenout, že masochistické ponížení není opakem sadismu, ale součástí symbiotického systému, v němž úplné ovládání a úplné pokoření jsou projevy téže hluboce uložené neschopnosti prožívat plně svůj život.“