Týkající se: osobnost

„Každý zákon, který osobně lid neschválil, je neplatný: není to zákon.“

„Můžete zářit ozdobami, ale líbit se budete pouze osobností.“

„Velké osobnosti jsou jako meteory předurčené k tomu, aby shořely a mohli tak osvítit zemi.“

„Slavná osobnost je bytost, která se celoživotně dřela, aby získala slávu, načež si nasadila tmavé brýle, aby ji nikdo nepoznal.“

„Největší osobnosti jsou se svou dobou spojeny vždy svými slabostmi.“

„Obdržel jsem život jako osobní statek. Ale těch věřitelů!“

„Cílem života je rozvíjení naší vlastní osobnosti, dokonalá realizace naší přirozenosti: právě proto existujeme.“

„Morálka je postoj, který si osvojujeme vůči lidem, které osobně nemáme rádi.“

„Účelem života je rozvoj vlastní osobnosti. Ale člověk má dneska sám ze sebe strach.“

„Lidé seskupení do davu jsou totiž ještě většími pokrytci, než když jsou z nějakých osobních důvodů nuceni hrát komedii. Proto stráví člověk valnou část svého života tím, že pleje, co si nechal v mládí ve vlastním srdci vybujet. Této operaci se říká nabývat zkušenosti.“

„Kdo chce uniknout svým starostem nepotřebuje jinou zemi, ale jinou osobnost.“

„Každý ať je uznáván jako osobnost, nikdo ať není zbožněn.“

„Zbožnění osobnosti je v mých očích vždycky špatné.“

„Různá společenství se neřídí pocitem zodpovědnosti a svědomím tolik jako jednotlivci. Kolik utrpení přináší lidem tahle skutečnost, kolik válek a útisku všeho druhu, který celou planetu naplňuje bolestí, stony a trpkostí! A přece to, co je opravdu cenné, může vzniknout jenom neosobní součinností mnoha lidí. Proto každému, kdo má rád lidi je radostí největší, když povstane něco pospolitého, co vzniklo za velkých obětí a čeho jediným cílem je přispívat k podpoře života a civilizace.“

„Já si myslím, že národní umělec jako takový je titul, o kterém je těžko mluvit, protože národním umělcem může být podle mého názoru, když umřel a když součet jeho práce leží na stole, na stole národa, a národ si tý práce váží, akceptuje ji, uzná, že ten člověk něco pro ně udělal. A pak ten národ může říct ano, toto je náš národní umělec. Ale když se usnáší o národním umělectví skupina žijících spoluobčanů, ať jsou jakýkoliv, tak je to furt jenom osobní mínění té skupiny. A nemá to s národním umělectvím vůbec co dělat. A je to jenom titul, jenom metál, s kterým se dá kupčit. A proto já si myslím, že národní umělectví je spíš taková komická záležitost. (…) Zas na druhý straně uznávám, že lidi, já nerad říkám lid, protože to je taková více méně štampilka dneska, na celém světě, ale lidi to mají rádi, protože je to velice lidský. A taky by nemělo smysl se proti tomu bouřit, nebo to zesměšňovat, protože bych v první řadě zklamal ty, kterým se to líbí, který mi to přejou.“