Týkající se: osamělost

„Osamělost nevzniká tím, že člověk kolem sebe nemá žádné lidi, ale z neschopnosti sdělit věci, které se mu zdají důležité, nebo ze zastávání určitých názorů, které ostatní považují za nepřípustné.“

„Osamělý člověk je jen stínem člověka, a kdo není milován, je pořád mezi všemi sám.“

„Násilí se bojíme méně než svých vlastních pocitů. Osobní, soukromá, osamělá bolest je děsivější, než ta, kterou může způsobit kdokoliv jiný.“

„Pokládám lásku za jednu z nejdůležitějších věcí v lidském životě. Láska je mnohem více než touha po pohlavním styku, je hlavním východiskem z osamělosti.“

„Život je břímě, když ti, které máme rádi, mají jiné, jež staví na první místo. Když nemáme na světě koutek, do něhož můžeme utéct se svou osamělostí.“

„Sláva s sebou přináší osamělost. Lidé si mysli, že máte všechno, že můžete jít kam chcete a dělat co chcete. Pravdou ale je, že hladovíte po úplně základních jednoduchých věcech.“

„Osamělost je údělem velkých duchů.“

„Jakmile muž pocítí touhu za ženou, již není osamocenou bytostí, jeho srdce už není osamělé. Z tohoto citu se rodí všechny vztahy k lidstvu, všechny náklonnosti lidského srdce.“

„Na každou nemoc existují léky a způsoby léčení. Ne však pro člověka, který je osamělý, kterého nikdo nechce. To je malomocenství Západu.“

„Skutečnost, to je stáří, chudoba, bída osamělost a smrt – i když si někdo pyšně vykračuje v značkových džínách.“

„Život je plný osamělosti a utrpení – a uteče příliš rychle.“

„Jsem slabý člověk, ale v mé slabosti je má síla; můj smutek mne nebolí, má osamělost, to bude zároveň mé přemýšlení; mé odříkání, to bude zároveň má čistota.“

„Láska začíná tím, že se člověk cítí osamělý a končí tím, že touží být osamělý.“

„Osamělý nabídne ruku příliš rychle komukoli, s kým se setká.“

„To je všechno krásné – kdo je sám, nemůže být opuštěn. Ale někdy večer se hroutí celá ta umělá stavba, život se změní ve zvlykavou, uštvanou melodii, ve vír divokých tužeb žádostí, trudnomyslnosti a touhy dostat se z té nesmyslné dospělosti, vybřednout z nesmyslného monotónního věčného kolovratu, lhostejno kam. Ach ta ubohá potřeba trochy tepla – nemohly by to být dvě ruce a laskavá tvář? A nebo i to je jen šálení a marnost a únik? Je vůbec ještě něco jiného než osamělost?“

„Nejhorší osamělost je být se sebou nespokojen.“