Týkající se: opovržení

„Prožívat milování lze jen s jednou ženou, styk s více ženami vede k opovržení láskou.“

„Zasmála se vzrušujícím opovržením. Sofistikovaná – bože, jsem sofistikovaná!“

„“Pletl jsem si vesmír s hvězdami odrážejícími se na vodní hladině“ – Čas opovržení“

„V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života.“

„Přemoudřelost je jeden z druhů moudrosti hodný největšího opovržení.“

„Pohrdá mnou někdo? Jeho věc. Moje věc je, abych nebyl přistižen, že činím nebo mluvím něco hodného opovržení.“

„Neláska je beztrestná, a přece zasluhuje nejhoršího opovržení.“

„Opovržení se bojí jen ti, kdo jsou ho hodni.“

„Těm lidem, po nichž mi něco je, přeji opuštěnost, nemoc, špatné nakládání, znehodnocení…, aby jim nebylo neznámo hluboké pohrdání sám sebou, opovržení a muka nedůvěry k sobě.Nemám s nimi soucitu, neboť jim přeji to jediné, co dnes může dokázat, má-li někdo cenu, či ne – aby vydržel!!!“

„Jsou dny, kdy mě navštěvuje pocit černější než nejčernější melancholie – opovržení lidmi.“

„Jakýsi rozkaz udělal z těchto tichých postav naše nepřátele; jakýsi rozkaz by je mohl proměnit v naše přátele. U nějakého stolu podpíše pár lidí, které nikdo z nás nezná, kus papíru, a po celé roky je našim cílem to, co je jinak trestáno opovržením světa a jeho největšími tresty. Kdo tu ještě může rozlišovat přátele a nepřátele, když vidí tyto tiché lidi s dětskými obličeji a apoštolskými vousy! Každý poddůstojník je rekrutovi, každý učitel je školákovi větším nepřítelem než oni nám. A přece bychom zase stříleli my na ně a oni na nás, kdyby byli volni. Dostávám strach; tu nelze dále myslet.“

„Lidé ušlechtilí jen těžko mohou uvěřit v něco zlého, v lidský nevděk, musí dostat tvrdé lekce, aby poznali, jak nesmírná je lidská zkaženost. Když pak jest jejich výchova v tomto směru dovršena, pozdvihují se k shovívavosti, která je vlastně nejvyšším stupněm opovržení.“

„Člověk, který má radost z toho, jak pochoduje v zástupu a šiku při vyhrávání hudby, je hodný opovržení: Dostal omylem svůj velký mozek, mícha by mu celkem stačila.“