Týkající se: obyčejnost

„Naše vynálezy jsou obyčejně pěkné hříčky, jež odvracejí naši pozornost od věcí vážných.“
„Ozvěna jest do jisté míry původní zvuk a v tom jest její kouzlo a půvab. Je to nejen opakování toho, co je ve zvuku znovu opakování hodno, nýbrž částečně i hlas lesa; táž obyčejná slova a zvuky, ale zpívané lesní nymfou.“
„Vy, kteří řídíte věci veřejné, nač třeba vám používati trestů? Milujte ctnost a lid bude ctnostný. Ctnosti muže vysoko postaveného jsou jako vítr; ctnosti muže obyčejného jsou jako tráva; tráva, vane-li přes ni vítr, shýbá se.“
„Mnohý muž se často zakouká do ženy a přece do ní obyčejně nevidí.“
„Lidé obyčejně chtějí tím se zdát, čím nejsou.“
„Dokáže-li člověk dobře opakovat, co řekli jiní, obyčejně sám mnoho přemýšlel, pokud ovšem není jeho hlava pouhým krokoměrem. A takové jsou mnohé hlavy, které budí pozornost svou pamětí.“
„Tomu nejpotřebnějšímu v životě nás obyčejně nikdo neučil.“
„Jediná chyba, kterou mají skutečně dobré spisy, je ta, že jsou obyčejně příčinou mnoha spisů špatných nebo prostředních.“
„Obyčejná hlava se vždycky přizpůsobuje vládnoucímu mínění a vládnoucí módě, považuje stav, ve kterém se teď všechno nalézá, za jediný možný a chová se při všem trpně. Nenapadne ji, že se všechno od tvaru nábytku až po nejdůmyslnější domněnku rozhoduje ve velké řadě lidí, jejímž je členem.“
„Láska je neobyčejně závažný důvod, který ospravedlní všechno.“
„Mistr jazyka, jehož mysl překypuje myšlenkami, bude při řeči spíše přemýšlet a vybírat. Ale obyčejný člověk ze sebe sype ustavičně ty samé myšlenky, oděné vždy do těch samých slov.“
„Idiot s revolverem v ruce je něčím víc než obyčejným idiotem.“
„Musíš hlavou prorazit zeď. Není těžké ji prorazit, neboť je z tenkého papíru. Těžké však je, nedat se klamat tím, že na papíře je už neobyčejně věrně namalováno, jak prorážíš zeď. Svádí tě to, abys prohlásil: „Což ji stále neprorážím?““
„Neobyčejně krásné ženy udivují druhý den méně.“
„Pravda leží obyčejně uprostřed. Nejčastěji bez náhrobku.“
„Pod tlakem nejedné skutečnosti se i obyčejná zrcadla stávají vydutá.“
„Velikost historických osobností nikdy nespočívala v jejich absolutním podrobení konvenci, ale tkvěla naopak v jejich osvobození od konvence a ve spásné svobodě. Vyčnívaly jako vrcholky hor z masy, která setrvávala v zajetí kolektivních úzkostí, přesvědčení, zákonů a kolektivních metod, a volily si vlastní cestu. A obyčejnému člověku vždycky připadalo podivné, že někdo před vyšlapanou cestou a známými cíli dává přednost strmé a úzké stezce vedoucí do neznáma. Proto se také vždycky mělo za to, že pokud takový člověk není šílený, jistě v něm sídlí démon nebo bůh; neboť ten zázrak, že by to někdo mohl dělat jinak, než jak to lidstvo odedávna dělalo, se dal vysvětlit jen nadáním démonickou silou nebo božským duchem.“
„Draci musí být obrovští, zelení, musí mít ostré pařáty, chrlit plameny a vůbec působit neobyčejně romantickým dojmem.“
„Někomu velmi dobře pasuje do hry, že se lidé nenávidí, že se kalí voda. Mezitím, co se hádáme o hloupostech, se totiž výborně krade – prodává, kupuje, kšeftuje a podvodničí neobyčejně nádherným způsobem.“
„Voltaira nečetli. Slyšeli o něm, a proto se cítí neobyčejně vzdělaní.“