Týkající se: obličej

„Držte obličej směrem ke slunci a nikdy neuvidíte stíny.“

„Zatoužila jsem mu ten škleb smazat z obličeje pěstí. Odolala jsem. Kdo říká, že se nedokážu ovládat.“

„Úsměv je svátek obličeje.“

„Bylo mi patnáct let, byl jsem tehdy ve věku, kdy vidíme na ženách hlavně obličej.“

„Úsměv je světlo, jež se ukáže v okně obličeje a naznačí, že srdce je doma.“

„Severní vítr přihání déšť a hněvivý obličej pokoutní řeči.“

„Srdce pohrdá krásou obličeje jako večerní maskou na karnevalu života.“

„Slova oslňují a klamou, protože jsou napodobována obličejem. Ale černá slova na bílé stránce jsou holá duše.“

„Milovala jsem jeptišky, když jsem vyrůstala. Myslela jsem si, že jsou krásné. Několik let jsem chtěla být jeptiška. Viděla jsem je jako opravdu prosté, disciplinované, lepší než ostatní lidi. Mají takové usměvavé obličeje. Jeptišky jsou sexy.“

„Být statečný je milovat někoho bezpodmínečně, bez očekávání čehokoli nazpět. Jen dávat. To vyžaduje odvahu, protože nechceme padnout na obličej nebo zůstat otevřeni ranám osudu.“

„Některým lidem nemůžete strhnout masku – poškodili byste jim obličej.“

„Joe Frazier je tak šeredný, že by měl odkázat svůj obličej Americkému úřadu pro divou zvěř.“

„Portrét ať už malířský, sochařský nebo fotografický – může zachytit jen jeden z momentů tváře. Záleží na umělci, aby podal a ustálil takový, v němž se ten obličej projevuje ve své plnosti a jedinečnosti.“

„Jestliže jsme si láskou ženy jisti, zkoumáme její krásu; pochybujeme-li o jejím srdci, nestaráme se o její obličej.“

„Váš bližní je vaše neznámé já, které se vám zviditelňuje před očima. Jeho obličej se zrdcadlí ve vašich tichých vodách, a když se do nich podíváte, spatříte svou vlastní tvář.Když budete v noci naslouchat, uslyšíte, jak k vám mluví. Jeho slova budou tlukotem vašeho vlastního srdce. Buďte s ním, aby i on byl s vámi.“

„Srdce se skládá ze tří částí, z duše, mozku a obličeje.“

„Po obličeji mu rychle přeběhl provinilý výraz, který se vzápětí vrátil a utábořil se tam natrvalo.“

„Tvrdil manželce, že stopy rtěnky zanechala na jeho obličeji múza.“

„Napil se a pohlédl na mne obrovskýma modrýma očima, které seděly v jeho obličeji jako kus nebe. „Nikdy toho nechtěj moc vědět! Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným – ale nešťastným. Pojď, napij se se mnou na naivnost, hloupost a na to, co k tomu patří – na lásku, na víru v budoucnost, na sny o štěstí – na nádhernou hloupost, na ztracený ráj –““

„Jakýsi rozkaz udělal z těchto tichých postav naše nepřátele; jakýsi rozkaz by je mohl proměnit v naše přátele. U nějakého stolu podpíše pár lidí, které nikdo z nás nezná, kus papíru, a po celé roky je našim cílem to, co je jinak trestáno opovržením světa a jeho největšími tresty. Kdo tu ještě může rozlišovat přátele a nepřátele, když vidí tyto tiché lidi s dětskými obličeji a apoštolskými vousy! Každý poddůstojník je rekrutovi, každý učitel je školákovi větším nepřítelem než oni nám. A přece bychom zase stříleli my na ně a oni na nás, kdyby byli volni. Dostávám strach; tu nelze dále myslet.“