Týkající se: nezbytnost

„Díky blažené přírodě, že učinila nezbytné věci snadno přístupnými, nesnadné věci pak nikoli nezbytnými.“
„Neměj strach z loučení. Rozloučení je nezbytné k tomu, abyste se mohli znovu setkat.A nové setkání, po chvílích, nebo celých životech, je jisté pro ty, kdo jsou přátelé.“
„Nezbytná kvalifikace pro historika je neschopnost vymýšlet si.“
„I když násilí v obraně vždy bude v očích lidí pevných zásad smutnou nezbytností, mnohem horší by bylo, kdyby pachatelé zla vládli spravedlivým.“
„Dalo by se tedy stejně dobře říci, že by se člověk měl cvičit v umění mluvit sám k sobě z afektu a v jeho rámci, jako by to byl sám afekt, který hovoří bez ohledu na naši rozumnou kritiku. Dokud afekt hovoří, je třeba kritiku zadržet. Jestliže však svůj případ prezentoval, musí být stejně tak svědomitě kritizován, jako by naším protějškem byl skutečný, nám blízký člověk. A tím by to nemělo končit; výroky a námitky by se měly střídat tak dlouho, dokud se nedojde k uspokojivému závěru. Jeli výsledek uspokojivý či nikoli, o tom rozhoduje jen subjektivní pocit. Nemá přirozeně smysl si něco namlouvat. Trapná upřímnost vůči sobě a žádné ukvapené předjímání toho, co by druhá strana snad mohla říci, jsou nezbytné podmínky této techniky, jak vychovávat animu.“
„Poněvadž nás věci vnitřního světa subjektivně ovlivňují tím mocněji, čím jsou nevědomější, je pro toho, kdo chce dosáhnout dalšího pokroku ve vlastní kultuře (a nezačíná veškerá kultura u jedince?) nezbytné, aby působení animy objektivizoval a pokusil se zjistit, jaké obsahy jsou podstatou onoho působení. Tím se přizpůsobí neviditelnému a získá proti němu ochranu. K tomuto přizpůsobení však přirozeně nemůže dojít bez ústupků podmínkám obou světů.“
„Je přirozené, že životní úsek mládí může prostřednictvím dalekosáhlého uznání pudové stránky získat. Může například získat právě uznání sexuality, jejíž neurotické vytěsnění člověka v nehorázné míře vzdaluje životu nebo ho nešťastně přímo vnutí do nanejvýš nevhodného života, s nímž se pak přímo musí znesvářit. Oprávněné přijetí a uznání normálních pudů přivádí mladého člověka k životu a sloučí ho s osudy, jež ho vedou dále k nezbytnostem a s tím spojeným nutným obětem a výkonům, které posilují jeho charakter a utvářejí jeho zkušenost. Naproti tomu pro dospělého člověka ve druhé polovině života, jak je obecně známo, nepřetržité rozšiřování života už zřejmě není tím správným principem, poněvadž sestup v životním odpoledni vyžaduje zjednodušení, omezení a zvnitřnění, to znamená individuální kulturu.“
„Oblast životních zájmů člověka je však daleko širší než oblast životních zájmů zvířat. Člověk musí přežít nejen fyzicky, ale také psychicky. Musí si udržet určitou psychickou rovnováhu, chce-li si zachovat schopnost vykonávat své činnosti správně. Pro člověka má všechno, co je nezbytné k udržení jeho psychické rovnováhy, stejně základní význam jako to, co slouží jeho fyzické rovnováze. Člověk má životní zájem na tom, aby si zachoval svůj základní orientační rámec. Na tom závisí jeho schopnost jednat a koneckonců jeho pocit identity. Když ho jiní lidé ohrožují idejemi, které zpochybňují jeho orientační rámec, zareaguje na ně jako na vážné ohrožení. Tuto reakci si může různě racionalizovat. Řekne třeba, že nové myšlenky jsou od základu „nemorální“, „necivilizované“, „bláznivé“ nebo cokoli jiného, co ho napadne, aby vyjádřil svůj odpor – ve skutečnosti jeho nepřátelské pocity vznikají z toho, že se cítí ohrožený. Člověk nepotřebuje jen orientační rámec, ale také objekty uctívání, které jsou životně důležité pro jeho emocionální rovnováhu. Ať jde o jakékoli hodnoty, ideály, předky, otce, matku, půdu, vlast, třídu, náboženství a stovky jiných jevů, pociťuje je jako „svaté“. Dokonce i zvyky se mohou stát posvátnými, protože symbolizují stávající hodnoty. Jedinec nebo skupina lidí pak reaguje na útok proti tomu, co je „svaté“, se stejnou zuřivostí a agresivitou, jako by šlo o ohrožení života.“
„Není člověka tak dokonalého a tak nezbytného svým přátelům, aby neměl vlastnosti, pro nějž by jej rádi oželeli.“
„Přátelství širokých vrstev lidu je pro vladaře nezbytné; neboť jinak se v dobách zlých nemá o koho opřít.“
„Mnohé nezbytné dovednosti lze získat výlučně ve škole života.“
„Utrpení a bolest jsou nutností pro každou širokou duši a pro každé hluboké srdce. Opravdu veliké lidi, jak se mi zdá, v životě nezbytně provází veliký smutek.“
„Komunikační technologie jsou nezbytné, ale ne dostačující k tomu, aby spolu lidé vycházeli.“
„Staňte se někomu nezbytným a nikomu nestěžujte život.“
„Ctnost nezůstává opuštěným sirotkem; musí nezbytně míti sousedy.“
„Mají-li spolu lidé dobře vycházet, je nezbytné, aby si každý zachoval svoji svobodu.“
„Jsme-li vzdáleni toho, koho milujeme, ovládáme se zdánlivě bezpečněji, čím mocnější je naše láska, ježto všechnu sílu vášně, která se dříve vybíjela navenek, obracíme do svých niter. Ale jak brzy, jak rychle jsme vytrhováni z tohoto bludu, když se pojednou před našima očima ve vší své nezbytnosti opět objeví ten, o kom jsme se domnívali, že se ho dovedeme zříci.“
„Zahrňte mne přepychem, všeho nezbytného se mohu vzdát.“
„Jedinou naší opravdovou nezbytností jsou naprosté zbytečnosti.“
„Květiny a knihy jsou pro mnoho lidí právě tak nezbytné jako denní chléb.“