Všechny emodži
Hry
Citáty
Blog
Home
»
nedávno
»
Strana 2
Týkající se: nedávno
„Paradox našeho věku: Ještě nedávno se lidé styděli za špatné skutky – dnes, jak se zdá, se začínají stydět za dobré.“
„Je jisté, že by svět i bez spisovatelů a knih stále ještě zůstával světem. Ale není jisté, jak by ten svět a život na něm dnes vypadal, nebýt onoho tak dávného úsilí všech těch, kteří psali a vtělovali své myšlenky do knih.“
„Čteme proto tak rádi v dávných mýtech, abychom se přesvědčili, že to všechno důležité, co se kolem nás děje – to dobré i to zlé – se už jednou v dějinách odehrálo, jen v jiných rouchách, maskách a podobenstvích.“
„Umění je už dávno osvědčená cesta k nalezení pravdy.“
„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“
„Někteří z pirátů si vysloužili nesmrtelnost svou nesmírnou krutostí a k smrti odvážnými kousky. Jiní tím, že nashromáždili obrovské bohatství. Náš kapitán se už kdysi dávno rozhodl, že si získá nesmrtelnost jednoduše tím, že neumře. Barva kouzel“
„Václav Havel se nikdy neomlouval za to, co řekl nebo napsal. Nedávno jsem slyšel jedny Hovory z Lán, jak tam breptal… Bohužel breptal a skoro se omlouval za to, co řekl v parlamentu. Vzhledem k tomu, že hrdinně publikoval a zveřejňoval své věci vzdor všemu, šel za to do basy, to považuji za strašne nehodné. Nehodné člověka, kterého jsem v roce 1984 označil jako skutečného hrdinu těchto dní.“
„Možná že budoucí pokolení znovu objeví oheň, až najdou nevybuchlou atomovou bombu z dávných časů.“
„Jsem si jist, že všechny tyto myšlenky bleskly hlavou někomu jinému dávno předtím, než jsem se narodil. Nebyly však tehdy zapsány, protože ne každý se zabývá hloupostmi.“
„Zabýváme se ještě problémem modlářství my? Jedině když zjistíme, že nějací „primitivové“ uctívají kamenné a dřevěné modly. Jsme přesvědčeni, že my sami jsme něco takového dávno překonali, poněvadž nevidíme ve společnosti uctívání žádných tradičních symbolů modlářství. Zapomínáme, že podstatou modlářství není uctívání té či oné modly, ale že jde o specifický lidský postoj. Tento přístup lze popsat jako zbožštění věcí či částečných aspektů světa a podřizování se takovým věcem. Opakem je přístup, kdy věnujeme život uskutečnění nejvyšších principů lidské existence, lásce a rozumu, abychom se stali tím, kým potenciálně jsme, bytostí stvořenou k podobě Boží. Modly nejsou pouze sochy z kamene či dřeva. Slova se mohou stát modlou a stroje se mohou stát modlou. Také vůdci, stát, moc a politické skupiny se jí mohou stát. Věda a názor druhého člověka se mohou stát modlou a pro řadu lidí se stal modlou Bůh.“
„Tuto knihu věnuji svému starému psacímu stroji, na němž jsem napsal převážnou většinu svých dosavadních textů a který mi nedávno ukradli.“
„Vaše špinavé nehty a děravý svetr nejsou nic novéh pod sluncem. Kdysi dávno se jeden kynický filozof chlubivě promenádoval po Aténach v děravém plášti, aby ho všichni obdivovali, jak je lhostejný ke konvencím. Když ho potkal Sokrates, řekl mu: Děrou tvého pláště vidím tvou ješitnost. Vaše špína, pane, je samolibáa vaše samolibost špinavá.“
„Slušní lidé spojte se, ti neslušní se proti vám spolčili již dávno.“
„Bylo už dávno jasné, že hlavní je ten sloup. Příliv se střídal s odlivem, ale sloup tam byl stále. Jenom ho občas nebylo vidět. Bez něj by nebyl ani žádný příliv a odliv.“
„O hvězdných válkách se vždy mluví v minulém čase. Proč? protože se vše událo kdysi dávno v jedné předaleké galaxii…“
„Že je člověk „disidentem“, se obvykle dozvídá a uvědomuje si to, až když už jím dávno je; toto postavení je důsledkem jeho konkrétních životních postojů, vedených úplně jinými motivy než získat takový či onaký titul.“
„Už jsem si dávno všiml, že lidé, kteří dosáhli úspěchu, se jen zřídka posadili a nechali, aby se jim věci děly samy od sebe. Oni se raději postavili a zasáhli do procesu dění.“
„Lenost a zbabělost jsou příčiny, proč tolik lidí – ačkoli je příroda dávno uvolnila z cizího vedení (naturaliter maiorennes) – přece zůstávají po celý život nedospělí, a proč se jiní tak snadno stávají jejich vůdci. Je tak pohodlné být nedospělý.Co je osvícenství? AA VIII.35.“
„Dozvěděl jsem se už dávno, že nemůžu zápasit s prasetem. … Znečistíte se a praseti se to líbí.“
„Některý ženský jsou strašně dětinský… Nedávno mi jedna vlezla do koupelny a potopila všechny moje lodičky…“
Předchozí
1
2
3
Následující