Týkající se: národ

„Řeč je sama duše a kultura národa. Zdokonaluje-li se národ, musí se zdokonalovat i jazyk; neboť je živý a vyvíjí se s námi všemi, stále nesen výškou duševního napětí národního.“

„Řeč je duše a vědomí národa.“

„Otázka zní: Je a bylo kdy vůbec lidstvo schopno štěstí? Člověk jistě, jako každý živoucí tvor, ale lidstvo nikoli. Celé neštěstí člověka spočívá v tom, že byl nucen stát se lidstvem, nebo se jím stal příliš pozdě, kdy byl už nenapravitelně diferencován v národy, rasy, víry, stavy a třídy, v bohaté a chudé, ve vzdělané a nevzdělané, v panující a porobené.“

„Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou… Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář. Tvrdá zkouška je i tvrdé poznání. Budoucí foliant našich dějin o této době bude mít jeden podtitul: Kdo byl kdo. I dobrá paměť patří k těm stálým věcem, jichž je a bude třeba.“

„Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.“

„Pomatenost je u jednotlivců vzácností – ale u skupin, stran, národů a časů pravidlem.“

„Vidím, jak národy jsou štvány navzájem proti sobě a mlčky, nevědomě, pošetile, poslušně, nevinně se pobíjejí. Vidím jak nejchytřejší mozky světa vynalézají zbraně a slova, aby se to dělalo ještě rafinovaněji a ještě déle. (“

„Člověk, který potřebuje velkolepý náhrobek, aby zůstal v paměti svého národa, zanechá po sobě jen neklamné svědectví, že byl jeho život zcela zbytečný.“

„Člověk nemusí být moudřejší než celý národ.“

„Političtí vůdcové i vlády vděčí za své postavení zčásti prostě moci, zčásti tomu, že si je lidé zvolili. Nelze je považovat za představitele duchovně a morálně výše postavené části národa.“

„Americký národ je výborným příkladem národa, který přešel od barbarství k dekadenci, aniž by poznal civilizaci.“

„Mluvení o víře je způsob, jak maskovat, že Židy necharakterizuje jejich víra, nýbrž příslušnost k židovské národnosti. Musíme se znovu naučit být hrdí na naši minulost a znova se dopracovat k vědomí, že jsme národ s přirozeným kulturním posláním; jen tak v sobě zase upevníme pocit vzájemné pospolitosti.“

„Víra, že lze dosáhnout bezpečnosti vyzbrojováním národů, je osudnou iluzí.“

„Já si myslím, že národní umělec jako takový je titul, o kterém je těžko mluvit, protože národním umělcem může být podle mého názoru, když umřel a když součet jeho práce leží na stole, na stole národa, a národ si tý práce váží, akceptuje ji, uzná, že ten člověk něco pro ně udělal. A pak ten národ může říct ano, toto je náš národní umělec. Ale když se usnáší o národním umělectví skupina žijících spoluobčanů, ať jsou jakýkoliv, tak je to furt jenom osobní mínění té skupiny. A nemá to s národním umělectvím vůbec co dělat. A je to jenom titul, jenom metál, s kterým se dá kupčit. A proto já si myslím, že národní umělectví je spíš taková komická záležitost. (…) Zas na druhý straně uznávám, že lidi, já nerad říkám lid, protože to je taková více méně štampilka dneska, na celém světě, ale lidi to mají rádi, protože je to velice lidský. A taky by nemělo smysl se proti tomu bouřit, nebo to zesměšňovat, protože bych v první řadě zklamal ty, kterým se to líbí, který mi to přejou.“