Týkající se: naléhavost

„Slyšeli jste mnoho arminiánských kázání, odvážím se říci; ale nikdy jste neslyšeli arminiánskou modlitbu – neboť svatí na modlitbách ukazují, že jsou jednoho slova, a skutku, a mysle. Arminián se na svých kolenou bude modlit stejně naléhavě jako kalvinista. Nemůže se modlit o svobodné vůli; pro ni zde není místo.“

„Láska je vlnou srdce, vibrací srdce, tepáním, sdílením všeho, čím jste, hlubokou a naléhavou potřebou jít a být s ostatními lidmi, dělit se s nimi o své bytí, o svou radost, o svou píseň. Je-li však srdce téměř mrtvé, zamrzlé, protože vám ostatní říkali, že máte sami sebe odsuzovat – že jste oškliví, že jste špatní, že je to hřích: „Nedělej to, nebo se proviníš!“, pak nemůžete sami sebe přijmout. Jak byste pak mohli přijmout jiného?“

„Láska je naléhavé nutkání být zajedno s celkem, hluboké nutkání rozpustit sebe i tebe a dosáhnout jednoty. Láska je taková proto, že jsme odtrženi od svého vlastního zdroje; a z tohoto oddělení vzniká touha vrátit se zpátky k celku, být s ním zajedno. Když vytrhnete ze země strom i s kořeny, bude toužit po tom, aby mohl zase zakořenit, protože to byl jeho skutečný život. Teď ale umírá. Oddělen od země nemůže strom existovat. Strom musí existovat v zemi, se zemí, skrze zemi. A taková je i láska.“