Týkající se: náhoda

„Pesimismus vás udrží naživu, optimismus ani náhodou.“
„Oněm dobrým neznabohům, kteří užuž čekají, kdy konvertuji k jejich materialistické víře, vzkazuji, že k ní nekonvertuji, protože mé přesvědčení o existenci Koncepce se mi zdá být logičtější, než jejich miliardy neplánovaných náhod.“
„Náhoda je nevyhnutelný jev, způsobený činností nezměnitelných přírodních zákonů.“
„…ale jen v prvních letech mládí se člověku zdá, že náhoda je identická s osudem. Později už víme, že vlastní dráha života je určena zevnitř; ať se nám jakkoliv zdá, že naše cesta se zmateně a nesmyslně odklání od našich přání, vždy nás nakonec k našemu neviditelnému cíli přece dovede.“
„Láska rozumné bytosti je touha spojit se s druhou bytostí svého druhu, která náhodou vzruší nějaký jeho smysl.“
„Co náhodou padlo, to abys dovedností opravil.“
„Vždyť ten lidský život je hra kostkami. Když nepadne ti, čeho bylo zapotřebí, tož naprav uměním, co padlo náhodou.“
„Náhoda není zrovna nejhorší průvodce, protože se obyčejně dobře vyzná v cestách.“
„Náhoda je snad pseudonym Boha, když se nechce podepsat.“
„Žít šťastný a spokojený život, to není náhoda, která spadne z nebe nebo se stane zásluhou okolností. Žít šťastný a spokojený život je především osobní rozhodnutí. Rozhodnout se žít takový život, aby mi na něm záleželo.“
„Z přátelského dopisu od Blaníka: Před nedávným časem byli jsme pozváni od p. barona Viláního na kopec Blaník, odtud asi tři hodiny vzdálený. Nemohouce tehdy z důležitých příčin být společnosti přítomni, dozvěděli jsme se hned druhý den nato smutnou náhodu. Když se totiž pozvaní hosté z Blanického kopce ubírali, byli od žandarmů obklíčeni. Příčinou bylo udání jistého komisaře, který se věc neostýchal udat až do Prahy. Spatřivše žandarmové ve společnosti jisté pány z Benešova, museli protentokrát ještě zatýkání odložit, neboť místo domnělého spiknutí nenašli nic než přátelský veselý výlet.“
„Na náhodu se mohou spoléhat jenom ti, kteří pro ni něco udělali.“
„Volby jsou vždycky tak trochu hazardní hrou, jako dáma nebo vrchcáby, s lehkým morálním nádechem, je to hra s dobrem a zlem, která klade otázky po morálce, a určitá sázka tuto hru přirozeně doprovázíPovaha voličů není v sázce. Odevzdávám svůj hlas, jak považuji za správné, ale nejsem příliš znepokojen tím, zda li moje pravda převáží. Závaznost rozhodnosti většiny proto nikdy nesahá za hranice účelnosti. Volit pravdu ještě neznamená pro tuto pravdu něco udělat. … Moudrý člověk ale nemůže ponechat pravdu v rukou náhody, nebo doufat, že se pravda uplatní prostřednictvím vlády většiny. V činech mas je jenom málo mravnosti… Urychlit zrušení otroctví mohou jenom hlasy lidí, kteří touto volbou chtějí potvrdit svou vlastní svobodu.“
„Jak náhoda muže být náhoda??“
„Na všechen způsob bude mít naše divadlo tu slávu, že jeho stavba trvala nejdýl ze všech divadel na světě! A bude-li konečně jednou dostavěno, což se řadou nepředvídaných náhod přece snad může někdy přihodit, budou dávno mrtvi už i vnukové těch, kteří na divadlo přispívali proto, aby se v něm hrálo, a nikdo se nebude více pamatovat, proč byla budova ta vlastně vystavena. Jde to s naší stavbou divadelní kupředu jako s českou politikou a jako se vším u nás.“
„Jen náhodou jsem zjistil, že se mi líbí ten člověk, kterým se stávám, když hraji hudbu. Vyhovuje mi být ten divný muzikant.“
„Náhoda je květ poezie na stromě všedního života.“
„Jen malý vliv má na moudrého člověka náhoda, největší a nejhlavnější věci spravoval a po všechen čas v životě spravuje a bude spravovat rozum.“
„Milovat znamená dávat si schůzku se štěstím v paláci náhody.“
„Pokud si položíte hlavu do lví tlamy, pak si nemůžete stěžovat, pokud ji náhodou kousne.“