Týkající se: lidé

„Aby se člověk vyléčil z nevědomosti, musí se k ní doznat.“

„Vážný úkol vlády nad tolika lidmi není úkolem pro lenochy.“

„Je výhodné narodit se ve velmi zkaženém století: ve srovnání s jiným se vám totiž v takovém dostane levně nálepky ctnosti. Kdo je za našich dnů pouze otcovrahem a svatokrádcem, je řádným a čestným člověkem.“

„Velikost člověka vzniká na oprátce chvíle.“

„Lidé trpí názory, které mají o věcech, ale ne věcmi samými.“

„V lidském společenství nepotřebujeme my, lidé, o nic víc úřadů, pravidel a životních předpisů, než jich potřebují jeřábi nebo mravenci ve svém.“

„V každém případě jsem rád, že lidé budou jednou vědět, z jaké výše jsem klesl.“

„Člověk dobrých mravů může mít názory falešné a člověk špatný může hlásat pravdu, ba může ji hlásat i ten, kdo v ni nevěří.“

„Lidé často jako klasy se zprvu zvedají a vyvyšují, ale až uzrají do řádného zrna, počnou se pokorně sklánět.“

„Naše nedůvěra posiluje nepoctivost toho druhého!Lidé nejsou horší než dříve, jen zpravodajství o jejich činech je teď důkladnější!“

„Kdyby mělo platit, že lidé budou provinění oplácet proviněním, bezpráví bezprávím, jaké pohromy by z toho vzešly?“

„Žasnu nad lidmi, jejichž pravdy jsou tak ješitné, že jsou ochotni poslat za ně některé lidi na smrt.“

„Domýšlivost je naší vrozenou a prapůvodní nemocí. Nejbědnějším a nejkřehčím ze všech tvorů je člověk, i když zároveň nejnadutější… Veden marnivostí své představivosti chce se rovnat Bohu, přisuzuje si božské přídomky, drze se vyděluje z davu ostatních tvorů, vyvyšuje se nad zvířata, nad své bratry a přátele, a dle toho, jak se uráčí, uděluje jim určitou dávku schopností a sil. Avšak co mu dovoluje domnívat se, že činností svého rozumu pronikl do nitra a tajemství zvířat? Jaké srovnání mezi námi a jimi ho opravňuje k domněnce a závěru, že zvířata jsou omezená? Když si hraji s kočkou, kdo ví, nemá-li ona ze mne větší kratochvíli, než já z ní?“

„Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný. Změna lidského charakteru, nestálost v citovém životě je přirozenou vlastností člověka. Vždyť se mění s počasím, okolnostmi, tělesnými podmínkami, jeho zájmy, schopnostmi, názory a zvyky. Člověk vidí věci různě. Je stálý ve své nestálosti a nestálý ve své stálosti, nesnáší ponurou ctnost pravidelnosti, miluje rozmanitost, je takový i onaký, ze všech stran nekonečný, můžeme o něm pronášet protikladná určení, je to ztělesněný rozpor. Jeho dnešní já je jiné než včerejší, v jeho životě není totožných okamžiků, jeho individualita není dána, je to vyvíjející se struktura, přecházející z jednoho stavu do druhého.“

„Morem člověka je jeho domnění, že ví.“

„Na světě je mnoho lidí, kteří nechápou, nebo tvrdí, že nechápou, v čem spočívá rozpor mezi svobodným světem a komunistickým světem. Ať přijdou do Berlína! Jsou lidé, kteří říkají, že komunismus je vlna budoucnosti. Ať přijdou do Berlína! A jsou lidé, kteří říkají, že v Evropě i jinde můžeme spolupracovat s komunisty. Ať přijdou do Berlína! A je několik lidí, kteří říkají, že komunismus je zlý systém, ale umožňuje nám hospodářský vzestup. Lass‘ sie nach Berlin kommen – ať přijdou do Berlína!“

„Všichni svobodní lidé, všude kde žijí, jsou občany Berlína. A proto i já, jako svobodný člověk jsem hrdý, že můžu říct: Ich bin ein Berliner. Jsem také Berlíňan“

„Lidé, kteří kritizují jak vypadáš a co si oblékáš, nemají v životě nic jiného na práci. Je to vše co dělají a ty máš na víc…“

„Když tě lidé zraňují znovu a znovu, mysli na ně jako na smirkový papír. Mohou tě poškrábat a hodně zranit, ale na konec se budeš lesknout a oni budou zbyteční…“

„Děti, které nosí černou a poslouchají rockovou hudbu, nejsou všechny vyznavači Satana nebo příšerní lidé.“