Všechny emodži
Hry
Citáty
Blog
Home
»
les
»
Strana 2
Týkající se: les
„Les. Paseka, tedy smrt několika stromů.“
„Víc květin roste v křoví než ve stínu lesa.“
„Podle vysvětlení, které jsem nyní obdržel od ministra zemědělství, šlo o tzv. poplatkový lov a o odstřelení jednoho jelena, kde paroží zůstává i státním lesům. Přál bych všem mužům v této Poslanecké sněmovně, aby i jejich paroží, včetně vás, pane poslanče, zůstalo zachováno.“
„Muž na dvorku hrabelistí do kup, do hromad,pak se opře o hrábě &listí zapálí.Ta vůně naplní lesDěti skončí s hrou &nasají dým, jenž seza pár roků změní v nostalgii“
„Byla to divoká oblast, s mnoha medvědy a dalšími divokými zvířaty stále v lese. Tam jsem vyrostl.“
„Mně rozkoší je neproniklý les a v slastném nadšení se tovaryší má duše s osamnělým břehem kdes, kde z hloubi moře hudbu věčna slyším. Mám lásku k lidem, k přírodě však vyšší.“
„V lese není wifi, ale slibuji, že najdeš lepší spojení.“
„V půl naší zemské pouti když se vkročí, já octnul jsem se v tmavém, pustém lese, neb cesta pravá zmizela mi s očí.“
„Kde v půli život náš je se svou poutí, procházet musel jsem tak temným lesem, že pravý směr jsem nemoh uhodnouti.“
„Vytvoření tisíce lesů začíná jediným žaludem.“
„Pokud chceme vychovat přirozeného člověka, to ještě neznamená, abychom z něj udělali divocha a vyhnali ho do hlubin lesa; ale stačí, aby se nedal strhnout do víru spoločenského života, ani vášněmi, ani mínkami lidi, aby viděl vlastníma očima, cítil vlastním srdcem, aby se nedal vést žádnou autoritou, ale jen svým rozumem.“
„Celý zbytek dne jsem bádal a bloudíc hlubokým lesem, nacházel jsem tam obraz prvních dob… odkrývál jsem malé lidské lži; osmělil jsem se odhalit v celé jejich nahotě přirozenou lidskou povahu, sledovat pokrok času a věcí, které jich znetvořili, a porovnáním člověka lidského s člověkem přírodním ukázat v jeho údajném zdokonalování skutečný zdroj jeho běd … křičel jsem … Vy nerozumní, kteří naříkáte na přírodu, vězte, že všechny špatná pocházejí z vás! Z těchto úvah vzešla Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi.“
„Hněv žen je jako déšť v lese. Padá dvakrát.“
„Víte, kdo je nejbohatší? To se rozumí, že milenci; ne však pro různé duševní poklady a državy, nýbrž pro celou spoustu hmotných věcí, které si beztrestně přisvojují. Pamatuješ se, Pepo, na tu naši lavičku? Víš tam v našem lese, co jsme tenkrát šli?“
„Víte, kdo je nejbohatší? To se rozumí, že milenci; ne však pro různé duševní poklady a državy, nýbrž pro celou spoustu hmotných věcí, které si beztrestně přisvojují. „Pamatuješ se, Pepo, na tu naši lavičku? Víš tam v našem lese, co jsme tenkrát šli?“ Těm nestydům stačí, aby tamtudy jednou šli, a už je to jejich!“
„A tak se od sebe odloučili, kmet a muž, smějíce se, jako se smějí dva chlapci. Ale když Zarathustra byl samoten, promluvil takto k srdci svému: „Což je to možné! Tento stařičký světec ještě ani nezaslechl v svém lese, že bůh jest mrtev!““
„Jak je vůbec možné, že Karkulčina na lůžko upoutaná babička bydlela kdesi v hlubokých lesích a ne v nějakém domě pro seniory s pečovatelskou službou?“
„Nejslavnější lidé své doby bývají nuceni žít v ústraní. Jsou jak ptáci v lese, zpívají, oblažují přírodu a nikdo je nevidí.“
„Poezie je jako slunce. V jeho paprscích rostou věkovité lesy, avšak líhnou se v nich i jepice, komáři a ovádi.“
Předchozí
1
2