Všechny emodži
Hry
Citáty
Blog
Home
»
kus
Týkající se: kus
„Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj: smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“
„Stádo se chytá snadněji než jednotlivé kusy.“
„Nežádej krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými. Nebo pro ženu nevěstku přicházejí o všecko až na kus chleba, anobrž žena cizoložnice drahou duši ulovuje.“
„Člověk se uchází o pochvalu obecenstva, jehož velká část se skládá z hlupáků. Je v tom kus směšného a ironického protikladu.“
„V každém řečníkovi, který má na posluchače působit, musí být kus básníka.“
„Vždy v okamžiku, kdy začínáme mít dojem, že nám všechno vychází, objeví se nám za zády osud s kusem olověné trubky v ruce…“
„Každý z nás měl kus pravdy. Tak jsme si ji poslepovali.“
„Moudrý člověk může být užitečný jenom jako člověk, ne jako kus hlíny, který chrání noru před průvanem, takovou službu zvládne i jeho prach.“
„Každá žena má v sobě kus tchyně.“
„Přes analyzování situace můžete strávit minuty, hodiny, dny, týdny nebo dokonce měsíce; pokusit se dát kusy dohromady, zdůvodnit, co by se stalo … nebo můžete prostě nechat ležet kousky na podlaze a posunout se dál.“
„Společnost, kluby, salóny, zkrátka vše, co se nazývá svět, je bídný kus, špatná, nezajímavá opera, která se s bídou udržuje svou mašinérií, kostýmy a dekoracemi.“
„Ankh-Morpork! Perla měst! To není zcela přesný popis, samozřejmě — není kulatý a lesklý — dokonce jeho nejhorší nepřátelé by souhlasili, že pokud by museli Ankh-Morpork k něčemu přirovnat, potom by to musel být kus smetí pokrytý chorobným slizem umírajícího měkkýše. Lehké fantastično“
„Zuby skřípou. Vsuňte mezi ně kus chleba.“
„Strach ochromuje. Útěk předpokládá notný kus odvahy.“
„Vhodný kus mramoru dokáže prodloužit vaši památku o celý věk.“
„Jak může člověk zanechat výzvu budouctnosti, když po něm nezůstane ani stopa, ba ani anonymní slovo načmárané na kusu papíru?“
„Jak uplatní člověk svou moc nad druhým, Winstone?- Tím, že ho přinutí trpět.- (…) Poslušnost nestačí. Pokud netrpí, jak si můžeš být jistý, že podléhá tvé vůli a ne své vlastní. Moc spočívá v tom, že člověk způsobí druhému bolest a ponížení, že se lidské vědomí roztrhá na kusy a zase složí do nových tvarů, podle toho, jak si usmyslíme.“
„Dýmka je kus páchnoucího dřeva, na jejímž jednom konci je oheň a na druhém blázen.“
„Muži! Nechápala, proč se jich tolik žen bojí. Copak je bohové nestvořili s tou nejzranitelnější částí útrob visící ven z těla jako vypadlý kus střev? Kopnout je tam, a schoulí se jako šnek. Pohlaďte je tam, a mozek jim roztaje.“
„Vibraci si zvýšíme tehdy, když přestaneme směřovat naši sílu ven. Jsme stvořeni ze stejné látky jako vesmír; tudíž když si vážíme sami sebe – vážíme si veškeré existence. Mnozí z nás na planetě uctíváme to, co je mimo nás. To ovšem naši frekvenci zpomaluje, neboť se vzdalujeme od zdroje… jímž jsme my sami. Nebe je stav mysli. Žádné nebe ani peklo neexistuje – existuje pouze to, co tvoříme v přítomném okamžiku. Andělé a démoni jsou archetypy nás samotných. Jsme vše, co existuje. Jsme prodloužením energie zdroje a jakmile se od zdroje odchýlíme, vše se stává chladným; vše jakoby „zamrzá“. Cítíme, jako by se nám život rozpadal na kusy.“
1
2
Následující