Týkající se: krása

„Mám pěknou vilu, dvě krásné zdravé děti, půvabného a úspěšného manžela, mám všechno co chci. Jen jedno mě trápí: dá se z toho uniknout?“

„Člověk, který neumí milovat, nemůže být ani inteligenti, půvabný, ani krásný. Jeho život bude tragédie.“

„Být mladou a nebýt krásnou je právě tak málo potěšitelné, jako být krásnou avšak nebýt mladou.“

„Je málo takových žen, aby jejich význam přetrval jejich krásu.“

„Křehkost žen je přízdoba a líčidlo jejich krásy.“

„Většina lidí nevidí ve svém okolí nic dobrého a krásného a zná jen to, co jim přináší nějaký prospěch.“

„Krása nemající svědka není k užitku.“

„Není trapnější hloupost, než dutý zvuk krásných a vznešených slov, která však postrádají myšlenku a znalost.“

„Není malířství pro tebe rozmar, který sis vzal do hlavy, když ses jednoho krásného dne otravoval?“

„Se dvěma láskami v srdci, k ženě a ke krásnu, není k zoufalství pražádný důvod.“

„Kráska, ta v krásno jen se šatí.“

„Krása je všude vítaným hostem.“

„První láska je krásno, které může srdce sice ihned pocítit, ale teprve později ocenit.“

„Přátelství dospívajících dětí je něco krásného. Děvče se přitom rádo poučí a mladík rád poučuje.“

„Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla.“

„Člověk musí hodně procestovat, aby poznal všechnu tu krásu, kterou může mít doma.“

„Nemysli na sebe, když píšeš, mysli na dojem krásy a okouzlení a skutečnosti, který máš vyvolat.“

„Není pravda, že ženy porušují tajemství, nýbrž pravdou jest, že je odevzdávají neporušeně dál, nechávajíce mu pel a krásu jeho tajnosti.“

„Zásady jsou sice krásná věc, ale musí se z nich slevit, aby se našel střed mezi různorodými zájmy.“

„To nejkrásnější na světě nejsou věci, nýbrž chvíle, okamžiky, nezachytitelné vteřiny.“