Týkající se: kraj

„Jsem přesvědčen, i když přiznávám, že se mohu mýlit, že povídka „Smrt krásných srnců“ o Leo Popperovi a Karlovi Proškovi se bude číst ještě za padesát let, až my tu nebudeme. Někteří lidé mi řekli v těchto dnech, že bude jednou v čítankách. Ale i kdyby tam nebyla, poslal jsem do tohoto kraje za všechny peníze, co jsem v těch dnech měl, tolik výtisků, že bude jednou schována v branovských a nezabudických chalupách a bude se předávat z pokolení na pokolení tak jako hrací obrazy nebo hmoždíře. Ne pro mou slávu, ale proto, aby viděli, jací byli mrtví, kteří tu žili, chodili na Brtvu na trávu a vyhrávali na gramofón „Tisíc mil.““

„“Pojďte až na kraj.““Nemůžeme. Máme strach.““Pojďte až na kraj.““Nemůžeme. Spadneme!““Pojďte až na kraj.“A oni šli.A on je strčil.A oni letěli.Pojďme letět společně…“

„Já jsem z kraje muzikantů, na pozoun jsem hrál, a ten pořád ty vídeňské pány ze sna burcoval.“

„Láska je krásná květina, ale člověk musí mít odvahu utrhnout ji na kraji propasti.“

„Láska je líbezný květ, ale je třeba odvahy, abychom si jej šli utrhnout na kraj strašné propasti.“

„Všecko pomíjí… Štěstí odchází, kraj se mění a srdce stárne.“

„Říše pohádek není ničím jiným než slunným krajem zdravého rozumu.“

„Převracejí kraje v pustinu, a nazývají to mírem.“