Týkající se: kost

„Ránu můžete obvázat, zlomenou kost narovnat, ale s nezájmem neuděláte nic.“
„Rodiče jsou kosti, na nichž si děti brousí zuby.“
„Vůdce se dá přemluvit trpělivostí a měkký jazyk láme kosti.“
„Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech je závist.“
„Srdce veselé občerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.“
„Mnoho lidí si myslí, že šikana je, být zmlácen ve škole ale je to mnohem více než tohle. Pro mě to bylo celé slovní obtěžování s kterým jsem se musela vypořádat. Lidé říkají „klacky a kameny možná zlomí vaše kosti ale slova Vás nikdy nemohou zranit“ ale to není pravda. Slova mohou zranit. Zranily mě. Byly mi řečeny věci, které jsem ještě stále nezapoměla.“
„Rána bičem působí modřinu, ale rána jazykem drtí kosti. Marginálie“
„Nešťastným bohatstvím, v němž církev tone zjedovatělo, a otráveno je téměř všechno křesťanstvo. Psi se o kost hrýžou. Vezmi kost a přestanou.“
„Odkud svárové mezi kněžími? Psi se o kost hryžou.“
„Bez povinností je život měkký a jakoby bez kostí – nedrží pohromadě.“
„Kost pro psa není charita. Charita je kost sdílená se psem, když jste stejně hladový jako pes.“
„Málo lze očekávat od národa, když rostlinná půda je vyčerpána a on musí hnojit kostmi svých otců.“
„Nemyslím si, že budu mít někdy starý kosti a nevadí mi to. Žil jsem naplno, udělal jsem už opravdu všechno a kdybych zítra umřel, bylo by mi to úplně jedno.“
„Když pes hryže kost, i na psa – přítele má zlost.“
„Nechať žena pocítí slast lásky až do dřeně kostí, oba ať způsobem stejným pokaždé blaží ta věc… Věř mi, že vrcholná rozkoš se nikdy uspíšit nemá, nýbrž průtahem dlouhým zvolna se přivábit má.“
„Kupředu… kde to je? Kupředu je všude. Kupředu — to je úplně prázdná abstrakce… Já mám taky rád abstrakce. (Nakreslí žlutou křídou, kterou vzal Evě, na prázdné místo na tabuli šikmou čáru.) Ale nemám rád prázdné abstrakce. (Pozoruje se zalíbením šikmou čáru.) Šikmá čára. K ní zrcadlový protějšek. ( Kreslí druhou šikmou čáru, takže vznikne tvar A.) Jaká krásná a jednoduchá symetrie! Když tento útvar znovu zrcadlově zdvojíme, vznikne uzavřený tvar. (Kreslí třetí šikmou čáru.) Už na nejstarší zdobené kosti z paleolitu, na té slavné kosti z Laugerie Basse, objevuje se tento prazákladní ornament. (Kreslí čtvrtou šikmou čáru, takže na tabuli je žlutý kosočtverec.) A už paleolitický člověk cítil, že v tomto útvaru je nejdůležitější střed. A ve chvíli, kdy ho označil (kreslí doprostřed kosočtverce kolmou čáru), přestává být tento tvar prázdnou abstrakcí a znamená náhle zcela konkrétní věc. Ale zároveň si ponechává i nadále takovou obecnost, že kromě této věci znamená i mnoho dalšího, například naši chuť na tuto věc. Ale tou studenou geometrickou strohostí označuje vzápětí i pošetilost té chuti, a tedy i naši nechuť. A samozřejmě nevztahuje se pak už jen k oné věci samé, ale k ženě vůbec. A protože ženy jsou naším životem, vztahuje se tedy k celému našemu životu, znamená lidské bytí samo. Ale tou studenou geometrickou strohostí naznačuje hned také i naše základní zklamání a znechucení z bytí, a tedy celou podstatnou ošklivost bytí…“
„Upravujeme jazyk do konečné podoby, jakou bude mít, až už nikdo jinak mluvit nebude. Až skončíme, budou se to lidé jako ty muset celé znovu učit. Ty si asi myslíš, že naše hlavní práce spočívá ve vymýšlení nových slov. Vůbec ne. My slova ničíme – moře slov, stovky denně. Otesáváme jazyk až na kost. Jedenácté vydání nebude obsahovat ani jediné slovo, které by mohlo do roku 2050 zastarat.“
„Pro muže se láska skládá ze stejných dílů : chtíče a úžasu. Ten úžas ženy chápou, o chtíči si jen myslí, že ho chápou. Jen málo z nich, tak jedna z dvaceti má alespoň představu o tom, co to ve skutečnosti je a jak hluboké má kořeny. /Pytel kostí/“
„Povolaný vládne takto: činí jejich srdce prázdným a jejich tělo statným. Zeslabuje jejich chtění a zesiluje jejich kosti. Dbá o to, aby byli bez vědění a neměli žádosti, a aby se ti, kdo mají vědění, neodvažovali jednat. Dělá nedělání – a vše je v pořádku.“
„Klacky a kameny mi polámou kosti, ale slova mi zlomí srdce.“