Týkající se: kolík

„Kolik otroků, tolik nepřátel.“

„Není nic, co by se nedalo koupit, dáš-li tolik, kolik prodávající žádá.“

„Víc ti prospěje, udržíš-li v paměti jen ně-kolik málo příkazů filozofie, ale budeš je mít kdykoli po ruce a budeš se jimi řídit, než naučíš-li se jich sice mnoho, ale nebudeš je mít pohotově.“

„Řekne se pravda! Ale kolik zločinů bylo spácháno jejím jménem!“

„Nejde tu tedy o to, je-li kdo silný či slabý, nýbrž vydrží-li tolik utrpení, kolik mu bylo naloženo, ať už je to trýzeň duševní či tělesná. A zdá se mi právě tak pošetilé říkat, že je zbabělý, kdo si bere život, jako je nevhodné nazývat zbabělcem toho, kdo umírá na zákeřnou horečku.“

„Každý žil tolik, kolik miloval.“

„Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?“ Místo toho se vás zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají.“

„Nikdy nedůvěřujte ženě, která vám poví, kolik jí je opravdu let. Žena, která vám řekne toto, je schopna říci vám cokoli.“

„Žena nemá jiný věk, než na kolik vypadá.“

„Člověk, který se něčeho dopracuje, budí tolik žárlivosti, kolik závisti!“

„Závist uvolní právě tolik jazyků, kolik jich obdiv umlčí.“

„Kolik pěkných bytostí tu je!Jak krásné je lidstvo!“

„Říká se, že máme tolik nepřátel, kolik máme otroků. Nepřátele si z nich děláme sami, když zapomeneme, že to jsou lidé, a zacházíme s nimi jako s tažnými zvířaty.“

„Různá společenství se neřídí pocitem zodpovědnosti a svědomím tolik jako jednotlivci. Kolik utrpení přináší lidem tahle skutečnost, kolik válek a útisku všeho druhu, který celou planetu naplňuje bolestí, stony a trpkostí! A přece to, co je opravdu cenné, může vzniknout jenom neosobní součinností mnoha lidí. Proto každému, kdo má rád lidi je radostí největší, když povstane něco pospolitého, co vzniklo za velkých obětí a čeho jediným cílem je přispívat k podpoře života a civilizace.“

„Den co den nesčetněkrát myslím na to, že můj vnější i vnitřní život má oporu v tom, co vykonali a co konají lidé současní i ti, co už zemřeli, myslím na to, že se musím snažit dávat tolik, kolik jsem úplně sám přijal a přijímám.“

„Bernard Shaw byl živ sto let, řekněme. Byl to krátký anebo dlouhý život? Krátkej život, protože Bernard Shaw tady moh bejt ještě dvěstěpadesát let, protože pořád měl co říct. … Takhle je to. … Zatím co v této chvíli po celém glóbusu je roztroušeno já nevím kolik třicetiletých, který tady už čtyřistapadesát let nemuseli bejt.“

„Já už ani přesně nevím, kolik mám peněz, další nepotřebuju. Každou vteřinu někde hrajou moje písničky, nebo se prodává naše muzika.“