Všechny emodži
Hry
Citáty
Blog
Home
»
jez
»
Strana 9
Týkající se: jez
„Co říká jeden básník o druhém, lze říci, aniž by byl člověk básníkem.“
„Nejeden ředitel se obklopuje nulami. Připomínají záchranné kruhy.“
„Nebudete osamoceni. Jste ve skutcích jiných lidí a oni, ač nevědomky, jsou s vámi po všechny vaše dny. Nedopustí se zločinu, aniž by vaše ruka nebyla s jejich rukou. Nepadnou, aniž byste padli s nimi. A nepovstanou, aniž byste vy povstali s nimi. Jejich cesta ke svatyni je i Vaší cestou. Vy a váš bližní jste jako dvě semena zasetá v poli. Rostete společně a společně se pohupujete ve větru. Ani jeden z vás si nemůže činit na pole nárok. Neboť semeno, které se chystá vyrůst, si nenárokuje ani svou vlastní radost.“
„K čemu je vám dobré pouštět se do hledání pravdy s někým, kdo není schopen rovného kroku ani náležitého způsobu?… Jeden potáhne na východ, druhý na západ, všichni společně ztratí ze zřetele podstatu věci a utopí ji v záplavě podružností. Hodinu budou bouřit, a pak již vlastně nebudou vědět, co vůbec hledají: jeden se k věci ještě nedostal, druhý se nad ni povznesl, třetí je kdesi vedle… Jiný zase ukapává slova a považuje je za argumenty; další uplatňuje jen výhodu silnějších plic; ještě další končí tím, že vyvrací sám sebe. A máme tu jiného, který nás ohlušuje zbytečnými úvody a odbočkami; a ještě jednoho, ten bojuje holými nadávkami a hledá chlup, aby se mohl zbavit rozprávky s vtipným soupeřem, jehož argumenty ho vhánějí do úzkých; a posledního, který z věci nechápe ani zbla, ale snaží se vás obklíčit pletivem svých dialektických úskoků a rohatkami svých zasukovatých formulí.“
„Jedině pokud budeme mít nade vši pochybnost dostatek zbraní, budeme si moci být nade vši pochybnost jisti, že je nikdy nepoužijeme.“
„Číňané používají k napsání slova „krize“ dva tahy štětcem. Jeden tah štětcem znamená nebezpečí; druhý znamená příležitost. V krizi si dávejte pozor na nebezpečí – ale uvědomte si příležitost.“
„Svoboda je nedělitelná a pokud je na světe jeden člověk zotročen, nejsme ani my svobodní.“
„Raději budu jíst těstoviny a pít víno, než bych měla velikost nula.“
„V manželství bývá nejednou vítězem ten, kdo se jím nezdá.“
„Moji vojáci mohou jíst své opasky, ale moje tanky potřebují naftu.“
„Tak jako nemáš jíst jen pro chuť, tak nesmíš číst jen pro zábavu.“
„Prvním předpokladem úspěchu je schopnost nepřetržitě napnout svou fyzickou a duševní energii na jeden problém, aniž by se unavovala.“
„Jste-li uživateli OS X, zamilujete si ho. A jestli nejste, je načase se jím stát.“
„Váš čas je omezený, tak jím neplýtvejte na to, abyste žili život někoho jiného. Nepodléhejte dogmatu, že máte žít podle toho, co si myslí druzí. Nedopusťte, aby v hluku cizích názorů zanikl váš vlastní vnitřní hlas. A to nejdůležitější: mějte odvahu jít za svým srdcem a intuicí. Protože ty už nějak vědí, kým se ve skutečnosti chcete stát. Všechno ostatní je vedlejší.“
„Člověk chce být velký, a vidí, že je malý; chce být šťastný a vidí, že je žalostný; chtěl by být dokonalý, a vidí, že má plno nedostatků; chtěl by aby ho lidé milovali a ctili, a vidí, že jeho vady si nezaslouží nic jiného, než aby si ho ošklivili a pohrdali jím.“
„Představme si množství lidí v řetězech a všechny odsouzené k smrti; každého dne jsou někteří vražděni před očima ostatních; ti, kteří zůstávají naživu, vidí v osudu svých druhů svůj vlastní osud, s bolestí a bez naděje pohlížejí jeden na druhého a čekají, až i na ně dojde. Toto je obraz lidského údělu.“
„Člověk není ani anděl ani hloupé zvíře. Neštěstí je, že se jím stává ve chvíli, kdy ze sebe začne dělat anděla.“
„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“
„Člověk se přirozeně nemůže od dětství osvobodit, aniž by se jím podrobně nezabýval, jak již dlouho víme z Freudových výzkumů. Čistě intelektuálním věděním přitom nelze ničeho dosáhnout. Účinné je pouze rozpomenutí se, které je zároveň znovuprožitím. Mnohé zůstane nevyřešené díky rychlému plynutí let a přemáhajícímu proudu věmů z právě odhalovaného světa. Od toho se člověk neosvobodil, nýbrž jenom vzdálil. Vrátí-li se tedy z pozdějších let zpátky k dětským vzpomínkám, nalezne tam ještě živé části vlastní osobnosti, které se ho pevně chytí, připojí se k němu a prosytí jej znovu pocitem dřívějších let. Tyto části jsou ale dosud ve stavu dětství, a proto silné a bezprostřední. Pouze jsou-li opět spojeny s dospělým vědomím, mohou pozbýt svůj infantilní apekt a mohou být upraveny. Vždy musí být nejprve prozkoumáno toto „osobní nevědomí“, to znamená musí dojít k jeho uvědomění, jinak nelze otevřít vstup ke kolektivnímu nevědomí.“
„Kdo zničil byť jeden předsudek, je dobrodincem lidstva.“
Předchozí
1
…
8
9
10
…
19
Následující