Týkající se: jazyk

„Rána bičem působí modřinu, ale rána jazykem drtí kosti. Marginálie“
„Jazyk máme na to, abychom mohli říkat milé věci svým přátelům a tvrdé pravdy svým nepřátelům.“
„Miluji Tě, Pane, a prosím Tě o jedinou milost, abych Tě věčně miloval. Můj Bože, nemůže-li můj jazyk každou chvíli opakovat, že Tě miluji, chci, aby Ti to opakovalo mé srdce při každém výdechu“
„Každý hetero chlap by měl mít mužský jazyk alespoň jednou v ústech.“
„Každý muž potřebuje být oslaben. Je mi líto. Všichni potřebují profackovat. Ženy byly drženy při zemi příliš dlouho. Každý heterosexuální muž by měl mít mužský jazyk ve své puse alespoň jednou.“
„Nemodlí-li se kdo v srdci, nadarmo pracuje jazykem a ničeho nedosáhne.“
„Ostré slovo? Raději mlčím. Říkám si, že moudrý člověk má své myšlenky v hlavě, hlupák na jazyku.“
„Myšlenky, koncepce a vědomí, se první pohled přímo prolínají s materiální činností a materiálními styky, jsou jazykem reálného života.“
„Slovo ministr znamená služebník – jenže latina je mrtvý jazyk.“
„Kdyby Bůh mluvil jazykem teologů, nikdo by se s ním nebavil.“
„Zbytečně pouštěl jazyk na plné obrátky, měl zadřený rozum.“
„Jazyk srdce je jediný jazyk, kterému dokáže rozumět každý.“
„Mistr jazyka, jehož mysl překypuje myšlenkami, bude při řeči spíše přemýšlet a vybírat. Ale obyčejný člověk ze sebe sype ustavičně ty samé myšlenky, oděné vždy do těch samých slov.“
„I když možná pocházíme z odlišných míst a mluvíme různými jazyky, naše srdce tlučou jako jedno.“
„Dnes večer musím říci, že nepokoje jsou jazykem neslýchaných.“
„Znám chvála Bohu několik jazyků. Jak krásný je každý z nich, když se v něm nežvaní, ale mluví!“
„Hudba a výtvarné umění jsou nejlepší dorozumívací prostředky mezi lidmi. I sama řeč zůstává pozadu, neboť člověk, jehož jazyku nerozumíš, snadno ti může zůstat cizincem.“
„Jazyky nejsou nic jiného než špatné překlady.“
„Ona cosi hledala a on cosi hledal, zuřivě, se zkřivenými tvářemi, zarývajíce hlavu jeden druhému do prsou hledali a jejich objetí a vzpínající se těla jim nedávala zapomenout, nýbrž připomínala jim povinnost hledat; jako když psi zoufale ryjí v zemi, tak se oni ryli ve svých tělech; a bezmocně, zklamaně, aby ještě nabrali zbytek štěstí, přejížděly jejich jazyky široce druhovu tvář.“
„Muž, opravdu rozechvěný, říká rozkošné věci, aniž má o tom zdání. Hovoří jazykem, který nezná.“