Týkající se: hrob

„Kdo pospíchá životem, žene se do hrobu.“
„Láska, jako hřbitovní kvítí, ani na hrobě neuvadá.“
„Silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost.“
„Snaha úspěšně tvořit neobsahuje touhu nechat si ověnčit hlavu, ale hrob.“
„Co má svět nejkrásnějšího, dal jsem si předem. Pak budeš mít jako druzí nudu v životě, hrob po smrti a hnilobu navěky.“
„Cirkus je krásné zařízení, ale žádá, aby se v něm umělo všechno. Poznamenává své vyznavače neporušitelným znamením a žádá po nich věrnost až za hrob.“
„Slyšel jsem repliku, že člověk má jít do hrobu zhuntovanej. Nesouhlasím s tím. Člověk má jít do hrobu především vzdělanej. Proto se pořád učím. Duše smrtí neumírá.“
„Čas není žádná dálnice mezi kolébkou a hrobem, nýbrž místo k zaparkování na slunci.Dnes žít!Dnes se smát!Dnes se radovat!“
„Krásný holky kopaj hroby.“
„Chcete vzít své peníze ne do hrobu, ne do věčného pekla, ale do věčného ráje? Dávejte almužny chudým, zvláště když jde o pomoc ve prospěch zdraví jejich duší.“
„Opravdová podstata a jednoduchost života lidského v dobách prvotních měla v sobě alespoň tu přednost, že mohl žíti v přírodě stále jako host. Když se posilnil pokrmem a spánkem, pomýšlel na další cestu. Svět mu byl takřka stanem a on se buď províjel údolími, nebo procházel rovinami, zlézal horské vrcholy. Ale běda! Lidé se stali nástroji svých nástrojů. Člověk, který si beze všeho trhal ovoce, když měl hlad, se stal farmářem, a kdo si vybral za přístřeší strom, byl domácím pánem. My už nerozbíjíme své ležení jenom na noc, nýbrž usadili jsme se na zemi a zapomněli na nebesa. Přijali jsme křesťanství jenom jako zlepšený způsob zemědělství. Vystavěli jsme si pro život vezdejší rodinné obydlí a pro to, co přijde potom, rodinný hrob.“
„Jistá kritika pochovává zaživa. Nejdřív hodí spisovatele do hrobu a zasypají ho blátivými hrudami, a pak teprve spisovatel umře.“
„Hrob je stále přece jen nejlepší opevnění proti útokům osudu.“
„Květy lásky nevadnou. Některé můžete položit čerstvé ještě na její hrob.“
„Zajišťování pohřbu, vybavování hrobů, honosnost tryzen – to vše je spíše utěšování živých než pomoc pro mrtvé.“
„Ta antologie se podobá společnému hrobu.“
„Jsem strašně unaven. Vidím hrob a lituji, že není prázdný.“
„Archeologové – vědečtí hanobitelé hrobů.“
„Mauzoleum. Hrob velký jako celý hřbitov.“
„Velkodušný člověk uroní slzu i na nepřítelově hrobě.“