Týkající se: hranice

„Pýthagorovci říkali, že je prázdno a že z nekonečna vstupuje do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval, jednak prázdno oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem a hranicí sousedních věcí. Je především u čísel, neboť prázdno ohraničuje jejich podstatu.— 58 B30, Aristotelés, Fyzika 213b22-27.“

„Každý člověk vnímá hranice svého vlastního zorného pole jako hranice světa.“

„Skutečný svět má své hranice, obrazný svět je nekonečný.“

„Nejlepšími spojenci jsou státy, které nemají ani píď společných hranic.“

„Tvrdohlavost a umíněnost jsou přímo úměrné omezenosti našeho rozumu: jen neochotně přijímáme to, co přesahuje hranice našeho obzoru.“

„Moře je veliké a oceán času nemá hranic; plivej do moře, člověče, a ono se nevzedme, spílej svému osudu, a nepohneš jím.“

„Putuje k černé bráně na poslední hranici, kde není třeba papírů a odkud nikoho nevykazují a nevracejí.“

„Hranice mezi dobrem a zlem, nadějí a zoufalstvím nerozdělují svět mezi „námi“ a „nimi“. Ta hranice probíhá prostředkem každého z nás.“

„Smrt je odpoutáním od všech bolestí a hranicí, kterou naše utrpení již nepřekročí. Smrt nás ukládá do toho klidu, kde jsme spočívali před svým narozením.“

„Lidské poznání má přece jen své hranice, a bude je mít vždy.“

„Člověk ostře, ale bez jakékoliv lítosti vnímá, že srozumění a soulad s jinými má své hranice.“