Týkající se: host

„Nejen přivítání hostů, ale i loučení s nimi může být opravdu velmi srdečné.“
„Za základní dnes považuji znovunalezení naší poztrácené národní identity a její okamžité neztracení vstupem do Evropy. Zahraničním hostům vždycky říkám, že se nechceme v Evropě rozplynout jako kostka cukru v kávě.“
„O lásku prosíme, lidé boží, otevřte srdce.“
„I já jsem dnes ještě dítě a mohu všechno mít rád… pozítří stanu se mužem a vojákem, voják modlí se bodákem.“
„Hosta suď vždy podle toho kdy odejde a ne podle toho jaký donese dar.“
„Z přátelského dopisu od Blaníka: Před nedávným časem byli jsme pozváni od p. barona Viláního na kopec Blaník, odtud asi tři hodiny vzdálený. Nemohouce tehdy z důležitých příčin být společnosti přítomni, dozvěděli jsme se hned druhý den nato smutnou náhodu. Když se totiž pozvaní hosté z Blanického kopce ubírali, byli od žandarmů obklíčeni. Příčinou bylo udání jistého komisaře, který se věc neostýchal udat až do Prahy. Spatřivše žandarmové ve společnosti jisté pány z Benešova, museli protentokrát ještě zatýkání odložit, neboť místo domnělého spiknutí nenašli nic než přátelský veselý výlet.“
„Opravdová podstata a jednoduchost života lidského v dobách prvotních měla v sobě alespoň tu přednost, že mohl žíti v přírodě stále jako host. Když se posilnil pokrmem a spánkem, pomýšlel na další cestu. Svět mu byl takřka stanem a on se buď províjel údolími, nebo procházel rovinami, zlézal horské vrcholy. Ale běda! Lidé se stali nástroji svých nástrojů. Člověk, který si beze všeho trhal ovoce, když měl hlad, se stal farmářem, a kdo si vybral za přístřeší strom, byl domácím pánem. My už nerozbíjíme své ležení jenom na noc, nýbrž usadili jsme se na zemi a zapomněli na nebesa. Přijali jsme křesťanství jenom jako zlepšený způsob zemědělství. Vystavěli jsme si pro život vezdejší rodinné obydlí a pro to, co přijde potom, rodinný hrob.“
„Lenost k vám přichází nejdříve jako cizinec, potom jako host a nakonec se stává vaším pánem.“
„Horší je hosta vyhodit než ho vůbec do domu nepřijmout.“
„Hosté. Nechám je přezout a pak jim řeknu, že to nemuseli.“
„Myslím, že očekává hosty; viděl jsem ho, jak posypává smetí zlatým práškem.“
„Lidé, jimž se líbí mé obrazy, neplatí za ně tolik, jako ti, kteří chtějí, aby se líbili jejich hostům.“
„Dříve bývalo zvykem vítat hosty chlebem a solí, dnes to často bývá spíše nožem a pistolí.“
„Ženy nikdy nedokáží být jen dočasnými hosty, neumějí to. Všechny se v skrytu duše usídlují natrvalo, s tupou, pudovou úporností budují domovy za potop a válek, v předvečer vpádů, v dobách, kdy se hroutí státy.“
„Krása je všude vítaným hostem.“
„Tak už to chodí, každý jsme tu host. Náš zdejší svět je cesta na věčnost.“
„Nic neprospěje víc, než pomyšlení na naši smrtelnost. Jsme tu jen hosty.“