Týkající se: hněď

„Dětské srdce překypuje při nejmenším hned žalu, je ale dosti velké pro největší radostné dojmy. Z čeho následuje, že člověk je určen především pro radost, pro velmi mnoho radosti.“
„O nicnedělání: Jestli ten, kdo píše, píše dobře nebo špatně, to se zjistí hned. Ale jestli ten, co nepíše nic a klidně si sedí, sedí si klidně z chytrosti nebo z hlouposti, to žádný smrtelník nezjistí.“
„Musím Joea pochválit, hned po mně byl největším bojovníkem všech dob.“
„Rozdávat podepsané fotky hned na začátku životní dráhy není rozumné – působí to trochu nafoukaně.“
„Moc se neptej, hned ho deptej.“
„Každý večer se zmítám v depresích, jak děsně vypadám, a slibuju si, že od rána s dietou hned začnu. A je mi sebe tak líto, jak budu hladovět, že si ještě naposled něčeho zobnu“
„Ukvapuješ se, děláš-li z každého pravidla hned zákon.“
„Hlupák vstoupil na most – hned je v řece poplach.“
„Nemáme žádnou jistotu, že zítřek opravdu přijde, tak pojďme žít hned dnes!“
„Ztrácí se vzdálená láska, nová však přichází hned.“
„Láska je prchavá vždy, přijde a hned je ta tam.“
„My strčíme všechny naše politiky, hned poté co jsou zvoleni, do kriminálu. Vy ne?““Proč?““Ušetří to spoustu času.“
„Po třetí výzvě mi múza odpověděla jako servírka: Hned jsem u vás!“
„Pravil přítel: nepovažuj se hned za medvěda, když ses dostal k lizu.“
„Hned napravo, hned nalevo. Tak postupuje had.“
„Hasiči nevědomosti.: kdekoli spatří nějaký záblesk, hned pomýšlejí na požár.“
„“Nikdo to neví lépe než politikové. Kdyže nablízku fotografický aparát, hned utíkají k nejbližšímu dítěti, aby je zvedali do výše a líbali je na tvář. Kýč je estetickým ideálem všech politiků, všech politických stran a hnutí. Ve společnosti, kde existují vedle sebe různé politické směry a jejich vliv se tudíž vzájemně ruší či omezuje, můžeme ještě jakž takž uniknout inkvizici kýče; jednotlivec si může uchovat svou osobitost a umělec vytvořit neočekávaná díla. Tam však, kde jedno jediné politické hnutí má všechnu moc, octneme se rázem v říši totalitního kýče.““
„Kupředu… kde to je? Kupředu je všude. Kupředu — to je úplně prázdná abstrakce… Já mám taky rád abstrakce. (Nakreslí žlutou křídou, kterou vzal Evě, na prázdné místo na tabuli šikmou čáru.) Ale nemám rád prázdné abstrakce. (Pozoruje se zalíbením šikmou čáru.) Šikmá čára. K ní zrcadlový protějšek. ( Kreslí druhou šikmou čáru, takže vznikne tvar A.) Jaká krásná a jednoduchá symetrie! Když tento útvar znovu zrcadlově zdvojíme, vznikne uzavřený tvar. (Kreslí třetí šikmou čáru.) Už na nejstarší zdobené kosti z paleolitu, na té slavné kosti z Laugerie Basse, objevuje se tento prazákladní ornament. (Kreslí čtvrtou šikmou čáru, takže na tabuli je žlutý kosočtverec.) A už paleolitický člověk cítil, že v tomto útvaru je nejdůležitější střed. A ve chvíli, kdy ho označil (kreslí doprostřed kosočtverce kolmou čáru), přestává být tento tvar prázdnou abstrakcí a znamená náhle zcela konkrétní věc. Ale zároveň si ponechává i nadále takovou obecnost, že kromě této věci znamená i mnoho dalšího, například naši chuť na tuto věc. Ale tou studenou geometrickou strohostí označuje vzápětí i pošetilost té chuti, a tedy i naši nechuť. A samozřejmě nevztahuje se pak už jen k oné věci samé, ale k ženě vůbec. A protože ženy jsou naším životem, vztahuje se tedy k celému našemu životu, znamená lidské bytí samo. Ale tou studenou geometrickou strohostí naznačuje hned také i naše základní zklamání a znechucení z bytí, a tedy celou podstatnou ošklivost bytí…“
„Člověk žije všechno hned napoprvé a bez přípravy.“
„Co dalo štěstí vrtkavé, hned žádá zpět.“