Týkající se: hlubokost

„Někteří lidé přivírají oči, když hluboce přemýšlejí. Občas přitom i zachrápou.“
„Nesmíme také zapomenout, že masochistické ponížení není opakem sadismu, ale součástí symbiotického systému, v němž úplné ovládání a úplné pokoření jsou projevy téže hluboce uložené neschopnosti prožívat plně svůj život.“
„Ještě jednou zopakujme, že životu nepřátelské vášně představují odpověď na existenciální potřeby člověka stejně jako vášně život podporující. Oba typy vášní jsou hluboce lidské. První z nich se vyvíjejí za podmínek, kdy neexistují předpoklady pro uskutečnění těch druhých. Destruktivní člověk může být označen za zlého, protože destruktivita je zlo, přesto zůstává člověkem. Neklesl na úroveň zvířete, není motivován zvířecími instinkty, nemůže změnit strukturu svého mozku. Mohli bychom ho považovat za postiženého existenciálním selháním, za člověka, kterému se nepodařilo rozvinout se podle svých možností a být produktivní. To, jak člověk v tomto ohledu dopadne, závisí v podstatě na tom, zda jsou mu dány společenské podmínky růstu nebo ne. Současně musím dodat, že když říkám, že společenské okolnosti jsou zodpovědné za vývoj člověka, nechci tvrdit, že člověk je bezmocným objektem zevních okolností. Faktory prostředí podporují nebo brzdí vývoj určitých vlastností člověka a určují hranice, v nichž člověk jedná. Přesto však lidský rozum a vůle zůstávají jak individuálně, tak ve společenském měřítku velice mocnými faktory. Dějiny nevytvářejí člověka; člověk se vytváří v procesu dějin sám. Jen dogmatické myšlení, pramenící z lenosti ducha i srdce, se snaží vytvářet zjednodušující černobílá schémata, která brání každému skutečnému porozumění.“
„Naše společnost je řízena manažerskou byrokracií, profesionálními politiky; motivace lidí je určována masovou sugescí, jejich cílem je vyrobit více a spotřebovat více a tyto cíle jsou účelem samy pro sebe. Všechna činnost je podřízena ekonomickým cílům, z prostředků se stal účel; člověk je automat – dobře živený, dobře šacený, ale bez hlubokého, všepronikajícího zájmu o to, co je jeho specificky lidskou kvalitou a funkcí. Má-li člověk umět milovat, musí si sám sebe navýsost cenit.“
„Novináře dělím do dvou skupin. Tou první skupinou jsou normalizační komunistická práčata. Tento typ pokládám za novinářské prostitutky a hluboce jimi pohrdám. A pak je druhý typ novinářů. A to nejsou jen hlupáci, to jsou sebevědomí hlupáci, kteří píší o všem a nerozumějí ničemu. A tito hlupáci spolu s novinářskými kurvičkami vytvářejí mediální prostředí v této zemi.“
„Dětinské touhy odolávají všem nástrahám dospělého ducha a přežívají ho často do hlubokého stáří.“
„Skutečná dobrota člověka se může projevit v naprosté čistotě a svobodě jen vůči tomu, kdo žádnou sílu nepředstavuje. Skutečná mravní zkouška lidstva, ta nejzákladnější (uložená tak hluboko, že uniká našemu zraku), záleží v jeho vztahu k těm, kteří jsou mu dáni napospas: ke zvířatům.“
„Nahlédl jsem hluboko do sebe. Měl jsem čas prozkoumat své přesvědčení a díky tomu jsem silnější.“
„Dogmatický tón je inspirován hlubokou nevědomostí. Kdo nic neví, chce naučit druhé tomu, čemu se právě naučil sám. Kdo mnoho ví, sotva přijde na to, že to, co ví, může být někomu neznámé a mluví proto daleko lhostejněji.“
„Rozkoš z kritiky nás obklopuje o rozkoš být hluboko dojatý krásnými věcmi.“
„Řemeslo má prý zlaté dno, což vysvětluje, proč někteří řemeslníci klesly tak hluboko.“
„Láska je jako přátelství ulovené v ohni. Na začátku plamen, velmi pěkný, často horký a divoký, ale stále jen světlo a blikání. Jak láska roste, naše srdce dozrávají a naše láska se stává uhlíkem, hluboko hořící a neuhasitelným.“
„Jaké hluboké rány se někdy zavřely bez jizvy?“
„Utrpení a bolest jsou nutností pro každou širokou duši a pro každé hluboké srdce. Opravdu veliké lidi, jak se mi zdá, v životě nezbytně provází veliký smutek.“
„Pro muže se láska skládá ze stejných dílů : chtíče a úžasu. Ten úžas ženy chápou, o chtíči si jen myslí, že ho chápou. Jen málo z nich, tak jedna z dvaceti má alespoň představu o tom, co to ve skutečnosti je a jak hluboké má kořeny. /Pytel kostí/“
„Ve tři ráno krev teče pomalu a hustě a spánek je těžký. Duše buď spí v požehnané nevědomosti noční hodiny, nebo se shlíží sama v sobě v hlubokém zoufalství. Nic mezi tím. Ve tři ráno je ta stará děvka, svět, zbavená křiklavých šminek, nemá žádná prsa a má skleněné oko. Veselí zní dutě a pronikavě, jako v Poeově zámku obklopeném Rudou Smrtí. Hrůza je zničena nudou. Láska je sen.“
„Divný, bolavý smutek, který vězí příliš hluboko, než aby člověk brečel.“
„Hledej hluboko v sobě, protože v každém z nás je fontána dobra, čekající na objevení, pokud budeme hledat dostatečně hluboko.“
„Plodit a nevlastnit, tvořit a nepodržovat, vést a neovládat, tomu se říká hluboký Život.“
„Mám rád hluboké rozhovory s lidmi.“