Týkající se: dospělost

„Děti mohou jen žít, dospělí musí zápasit.“

„V každém dospělém člověku se skrývá dítě, které si chce hrát.“

„Dříve jsem míval málo úcty k dospělým. Byl to omyl, člověk nikdy nestárne.“

„Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?“ Místo toho se vás zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají.“

„Dospělí sami nikdy nic nechápou a děti to hrozně unavuje, stále a stále jim něco vysvětlovat. Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.“

„To je všechno krásné – kdo je sám, nemůže být opuštěn. Ale někdy večer se hroutí celá ta umělá stavba, život se změní ve zvlykavou, uštvanou melodii, ve vír divokých tužeb žádostí, trudnomyslnosti a touhy dostat se z té nesmyslné dospělosti, vybřednout z nesmyslného monotónního věčného kolovratu, lhostejno kam. Ach ta ubohá potřeba trochy tepla – nemohly by to být dvě ruce a laskavá tvář? A nebo i to je jen šálení a marnost a únik? Je vůbec ještě něco jiného než osamělost?“

„Učitelé a dospělí vám některé věci neřeknou nikdy.“

„Být dospělý je špinavá práce, ale někdo to dělat musí.“

„Lidé, staňte se už dospělými.“

„Bydlím v samotě, která je bolestivá v mládí, ale lahodná v letech dospělosti.“

„Hra je jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zjednodušit život. Přesně to jsme dělali jako děti, ale v dospělosti jsme si hrát zapomněli.“

„Až jednou půjdeš přes most života,který tě vede z dětství do dospělosti – nespěchej.Podívej se na řeku života,která pod tebou tvoří víry.Postůj a podívej se.Touto cestou půjdeš naposled,nemůžeš se už vrátit.Jen bláznům je dopřáno vracet se.“