Všechny emodži
Hry
Citáty
Blog
Home
»
dobrá
»
Strana 24
Týkající se: dobrá
„Až si příště bude někdo stěžovat, že jste udělali chybu, tak mu řekněte, že je to možná dobře. Protože bez nedokonalostí a chyb bych neexistoval ani já ani vy.“
„Dobrý obchod je takový, kde jsou spokojeni všichni zúčastnění.“
„Přímé jednání patří mezi prvotní podmínky úspěchu! Avšak jenom dobrý člověk může jednat přímo, a pouze dobrou, všem užitečnou práci možno konati před celou veřejností. Přímé, prosté jednání budí v lidech všechny dobré instinkty. Jednáš-li otevřeně s úmyslem posloužit lidem, tvůj úspěch je neodvratný.“
„Lidé se obávají neznáma. Jest pravda, že každé opuštění starého znamená nejistotu – skok do tmy. Avšak kdo chce pomoci sobě a jiným, musí opustit dobré, aby mohl vybojovat lepší. Nesmí držeti pevně vrabce v hrsti jen proto, že je lepší než holub na střeše. Bez odvahy ke změně není zlepšení, a tak není ani blahobytu!“
„Abyste mohli vynalézat, potřebujete dobrou představivost a hromadu harampádí.“
„Dobří umělci kopírují, skvělí umělci kradnú.“
„Co prospěje dobře žít tomu, komu není dáno žít věčně?“
„A proto je dobrý člověk, ačkoli je otrokem, svobodný; ale špatný člověk, i když panuje, je otrokem, a to ne otrokem člověka, ale co je mnohem horší, je otrokem tolika pánů, kolik má neřestí.“
„Všecko prý, co se stává, osudem se stává. Tomu-li však místa dáme, nic více není v moci naší a veta jest po svobodné vůli. K tomu však kdo by přivolil, všecken lidský zvrátil by život. Na darmotě dávání zákonů, na darmo kázeň, pochvala, hana a napomenutí, aniž jest jaké spravedlnosti, dobrým odměnu, zlým pokuty přisuzující.“
„Quid prodest bene vivere cui non datur semper vivere? – Co prospěje dobře ‚žít‘ tomu, komu není dáno ‚žít‘ věčně?“
„Existují dva druhy almužny: dávání a odpouštění. Dávání toho, co dobrého jsi získal; odpuštění toho, co zlého jsi vytrpěl.“
„Zasluhujete pokárání ne proto, že nekonáte dobré skutky, že nemáte sílu, ale za to, že se o tuto sílu nemodlíte.“
„Tak často slyšíme, jak lidé říkají: „Zlé časy, svízelná doba.“ Žijme dobře, pak bude i naše doba dobrá. My jsme ta doba. Jací jsme my, taková je doba.“
„Dobrý křesťan se má stříci matematiků a všech těch, kteří dělávají plané předpovědi, zvláště však tehdy, když se tyto předpovědi vyplňují. Je totiž nebezpečí, že matematici ve spolku s ďáblem matou rozum a zaplétají člověka do spárů pekelných. Augustinus: De genesi ad literam, 2, XVII, 37“
„Úcta a láska musejí být rozděleny tak dobře, aby se navzájem snášely bez toho, že by láska byla úctou utlačovaná.“
„Chcete-li aby o vás hovořili dobře, nehovořte o sobě dobře vy.“
„Všechny dobré zásady jsou již v knihách napsány, nyní ještě zbývá je uskutečnit.“
„Žena je jenom žena, ale dobrá cigára to je ale pokouřeníčko.“
„Dalo by se tedy stejně dobře říci, že by se člověk měl cvičit v umění mluvit sám k sobě z afektu a v jeho rámci, jako by to byl sám afekt, který hovoří bez ohledu na naši rozumnou kritiku. Dokud afekt hovoří, je třeba kritiku zadržet. Jestliže však svůj případ prezentoval, musí být stejně tak svědomitě kritizován, jako by naším protějškem byl skutečný, nám blízký člověk. A tím by to nemělo končit; výroky a námitky by se měly střídat tak dlouho, dokud se nedojde k uspokojivému závěru. Jeli výsledek uspokojivý či nikoli, o tom rozhoduje jen subjektivní pocit. Nemá přirozeně smysl si něco namlouvat. Trapná upřímnost vůči sobě a žádné ukvapené předjímání toho, co by druhá strana snad mohla říci, jsou nezbytné podmínky této techniky, jak vychovávat animu.“
„Tento střed jsem označil jako bytostné Já. Intelektuálně není bytostné Já nic než psychologický pojem, konstrukce, která má vyjádřit nám nepoznatelné jsoucno, jež jako takové nemůžeme pochopit, protože přesahuje možnosti našeho chápání, jak to vyplývá z jeho definice. Stejně tak dobře by mohlo být označeno „Bůh v nás“. Zdá se, že začátky celého našeho duševního života vyvěrají nerozuzlitelně z tohoto bodu, a zdá se, že k němu směřují všechny nejvyšší a poslední cíle. Tento paradox je nevyhnutelný jako vždy, když se snažíme označit něco, co leží mimo schopnost našeho rozumu. Doufám, že pozornému čtenáři bylo dostatečně objasněno, že toto bytostné Já má společného s já právě tolik jako Slunce se Zemí. Obojí se nedá zaměnit. Stejně tak málo tu jde o zbožšťování člověka anebo o snižování Boha. Co leží mimo náš lidský rozum, je pro něj i tak nedosažitelné. Když tedy použijeme pojem Bůh, tak tím prostě formulujeme jen určitou psychologickou skutečnost, totiž nezávislost a převahu jistých psychických obsahů, skutečnost, která se projevuje v jejich schopnosti mařit vůli, posednout vědomí a ovlivňovat nálady a jednání. Zajisté je možno pohoršit se nad tím, že by nevysvětlitelná nálada, nervózní rozrušení, nebo dokonce neovladatelná neřest byly do jisté míry manifestací Boha. Byla by však právě pro náboženskou zkušenost nenahraditelná ztráta, kdyby se takové, snad i zlé věci měly uměle oddělovat od řady autonomních psychických obsahů.“
Předchozí
1
…
23
24
25
…
50
Následující