Týkající se: ctnost

„Skromnost by měla být ctností těch, kteří jiné ctnosti nemají.“
„Naše ctnosti a nezdary jsou neoddělitelné, stejně jako síla a hmota. Když se oddělí, člověk už není a nebude.“
„Láska je ctnost a vášeň zároveň. Milovat však nelze ze ctnosti, ale z vášně.“
„Toho všeho počátkem a vůbec největším dobrem rozumnost, proto má větší cenu než sama filosofie. Z ní totiž pocházejí všechny ostatní ctnosti, ježto ona nás učí, že nelze žít slastně, nežijeme-li rozumně, krásně a spravedlivě, ani že nelze žít rozumně, krásně a spravedlivě, nežijeme-li slastně.“
„Nejsou to půvaby mládí, co zvětšuje u lidí blaženost a štěstí, ale ctnosti užitečné pro život.“
„Chceš-li se zdát dobrý, je třeba pokusit se opravdu být dobrý. Zamýslíš-li se nad vlastnostmi, které jsou mezi lidmi prohlašovány za ctnosti, zjistíš, že všechny lze zvětšit učením a cvikem.“
„Styk s řádnými lidmi je školou ctnosti, styk se špatnými její zkázou.“
„Nenávist k hříchu mají, kdo dobří jsou, pro lásku k ctnosti.“
„Chudoba je ctnost, které se člověk může naučit.“
„Hlavní schopnosti člověka jsou rozum a vůle; rozum, který je nutno vést k pravdě; vůle, kterou je třeba podrobit ctnosti. První je dílem logiky, druhé dílem etiky.“
„Umět o sobě mlčet – velká ctnost.“
„Ženy, které svým mužům nedovedou odpustit ani sebemenší vadu, zpravidla nejsou schopny poznat a ocenit ani jejich největší ctnosti a přednosti.“
„Zahálka je počátkem všech neřestí, korunou všech ctností.“
„Ctnost člověka šlechtí.“
„Úřad se vykupuje ctností.“
„Je výhodné narodit se ve velmi zkaženém století: ve srovnání s jiným se vám totiž v takovém dostane levně nálepky ctnosti. Kdo je za našich dnů pouze otcovrahem a svatokrádcem, je řádným a čestným člověkem.“
„Hlad po bohatství roste spíše jeho užíváním než jeho nedostatkem a ctnost zdrženlivosti je vzácnější než ctnost trpělivosti.“
„Zdraví je vzácná věc, je to vpravdě jediná věc, která zaslouží, abychom úsilí o ni obětovali nejen čas, pot, námahu, jmění, ale i život; tím spíše, že bez něho se pro nás život stává trápením a strastí. Není-li zdraví, potemní a vyprchají i rozkoš, moudrost, učenost a ctnost.“
„Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný. Změna lidského charakteru, nestálost v citovém životě je přirozenou vlastností člověka. Vždyť se mění s počasím, okolnostmi, tělesnými podmínkami, jeho zájmy, schopnostmi, názory a zvyky. Člověk vidí věci různě. Je stálý ve své nestálosti a nestálý ve své stálosti, nesnáší ponurou ctnost pravidelnosti, miluje rozmanitost, je takový i onaký, ze všech stran nekonečný, můžeme o něm pronášet protikladná určení, je to ztělesněný rozpor. Jeho dnešní já je jiné než včerejší, v jeho životě není totožných okamžiků, jeho individualita není dána, je to vyvíjející se struktura, přecházející z jednoho stavu do druhého.“
„Ctnost je jako drahokam, nejlépe vynikne, jeli prostě zasazen.“