Všechny emodži
Hry
Citáty
Blog
Home
»
čta
»
Strana 6
Týkající se: čta
„>Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi člověk< je sice pravda, ale lépe bych tě poznal, kdybys mně řekl, co čteš podruhé.“
„Pokud mi chceš představit člověka a jeho srdce, řekni mi, jaké díla si rád přečte znovu.“
„Tady platí klasická rovnice: Vědění = síla = energie = hmota = množství. Skutečně dobré knihkupectví není vlastně nic jiného než vylepšená černá díra, která umí číst.“
„Bábi četla: „L. tejďkom vládne městu jako šedivá eminenc,… a nikdo si netrofá nic říct, protoše kdo by si trofnul mluvit proti zlu, které někdo dělá ve jméně Štěstí a Mýru? Všude v ulicích je klid a sekery sou nabroušené.“ Čarodějky na cestách“
„Udělal jsem tu neopatrnost, že jsem vás vyslechl. Neudělám už tu hloupost, abych vás četl.“
„Duše ženy je jako kniha. Musí být opravdu dobrá, abys sis v ní četl podruhé.“
„Čtu nekrolog. Ulehčeně si oddechnu. Ještě to není ten můj.“
„Voltaira nečetli. Slyšeli o něm, a proto se cítí neobyčejně vzdělaní.“
„Jak netaktní jsou někteří spisovatelé. Čtou knihy druhých.“
„Jedině muž, nikdy žena, je s to hodinu před plesem číst filosofickou knihu nebo dokonce na plese na ni myslet.“
„Dílo tištěné pouze velkými písmeny se těžko čte. Právě tak život ze samých nedělí.“
„Život se podobá knize. Blázen v ní letmo listuje, moudrý při čtení přemýšlí, poněvadž ví, že ji může číst jen jednou.“
„Ženy čtou lépe v cizím srdci než ve vlastním.“
„V soudobé kapitalistické společnosti pojem rovnost nabyl jiného významu. Rovností je míněna rovnost automatů; lidí, kteří ztratili svou individualitu. Rovnost dnes znamená spíše „stejnost“ než „spravedlnost“. Je to stejnost abstrakcí, lidí, kteří mají stejná zaměstnání, stejné zábavy, kteří čtou stejné noviny, mají stejné pocity a myšlenky.“
„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“
„Budu svůj projev pronášet zpaměti, protože ten, kdo své projevy čte, tím dokazuje, že umí číst.“
„Čtěte papírové knihy, protože kniha je ta nejkrásnější věc na světě. A pokud ji napsal moudrý člově, je to potom, jako byste si s ním povídali.“
„Je dobito. Objímal jsem stromy, četl Káju Maříka a nečetl noviny. Díky tomu jsem duševně zdráv.“
„Hudební trička a lidi od muziky nikoho nezabíjej. Zabíjí špatná výchova. Pokud chce někdo vinit umění, tak proč teda čtou děti ve škole Romea a Julii? Je to příběh o dětech, který se navzájem zabíjejí z jednoho zásadního důvodu: jejich rodiče je nechtěli pochopit.“
„Lidé, kteří čtou hodně na ulici, čtou zřejmě málo doma.“
Předchozí
1
…
5
6
7
…
9
Následující