Týkající se: čta

„Jsem přesvědčen, i když přiznávám, že se mohu mýlit, že povídka „Smrt krásných srnců“ o Leo Popperovi a Karlovi Proškovi se bude číst ještě za padesát let, až my tu nebudeme. Někteří lidé mi řekli v těchto dnech, že bude jednou v čítankách. Ale i kdyby tam nebyla, poslal jsem do tohoto kraje za všechny peníze, co jsem v těch dnech měl, tolik výtisků, že bude jednou schována v branovských a nezabudických chalupách a bude se předávat z pokolení na pokolení tak jako hrací obrazy nebo hmoždíře. Ne pro mou slávu, ale proto, aby viděli, jací byli mrtví, kteří tu žili, chodili na Brtvu na trávu a vyhrávali na gramofón „Tisíc mil.““
„Člověka je možno poznat podle knih, které čte.“
„Britové napsali nejlepší doktrínu světa. Naštěstí ji nikdy nečetli.“
„Jsi-li ve společnosti žen a chceš z ní číst jako z knihy, nepoužívej slepeckého písma.“
„Když jsem byl ve vězení, byl jsem pohlcený do všech těch hlubokých knih. To svinstvo Tolstého. Lidé by to neměli číst.“
„Nevěřte ničemu, co čtete na internetu. Kromě tohodle. Vlastně, včetně tohodle, řekl bych.“
„Existují slova, která se jinak čtou než píší, a dokonce se i jinak myslí.“
„Nečtu-li si doma celá desetiletí v encyklopediích, nebudu asi příliš často využívat ani Internet.–Lidové noviny, 4.4.1997“
„Spisovatel je slavný až tehdy, když ho víc citují, než čtou.“
„Jak byste nazval komunistu? No, je to někdo, kdo čte Marxe a Lenina. A jak byste nazval anti-komunistu? To je někdo, kdo Marxovi a Leninovi rozumí.“
„Filozofa můžeš číst sám, když chceš. Vtip však musíš s někým prožívat.“
„Ach, jak je dobré být mezi lidmi, kteří čtou.“
„Ženy čtou v cizím srdci lépe než ve vlastním.“
„Čtu hodně, ale nemyslím si, že jsem historik nebo expert: většina z knih, které jsem schroupal jsou závažné, ale i pro širokou veřejnost.“
„Čtenář prožije tisíc životů, než zemře, (…) člověk, jenž nikdy nečte, prožije jen jeden.“
„Neučte své děti číst… Učte své děti, aby se zeptaly, co čtou, a naučte je zeptat se na vše.“
„Někde jsem četl, že žena zavírá oči, aby lépe viděla, kam až muž půjde. Je to škoda, jinak by viděla, jak i on zavírá oči, aby si mohl lépe představit, že jde jinam.“
„Člověk čte tolik, že někdy už ani nerozezná vlastní myšlenky od těch, které v něm jen jako ohlas se ozývají.“
„Pokud čtu knihu, která mně ochladí tak, že žadný oheň mě neohřeje, vím, že je to poezie.“
„Skutečnost je taková, že někdy čteme Písmo, myslíc na to, co by mělo říkat, než co skutečně říká.“