Týkající se: člověk

„Čím více bláznů, tím větší švanda. Čím větší švanda, tím více člověk zmoudří.“

„Krutost ke zvířatům a lhostejnost k jejich utrpení je nejhorší hřích člověka. To je základ lidské zkaženosti. Nikdy jsem nedokázal myslet na tato miliony trpěná a snášená muka, aniž by mě to nestísňovalo. Když je člověk původcem tolikého utrpení, jaké má právo si stěžovat, když se sám souží?“

„Žít se musí. Jakmile člověk začne myslet, přestává žít.“

„Člověk je omylný, ale milovat někoho není omylem nikdy.“

„A přece je to krásné, když člověk vzpomíná, jak byl hloupý v mládí.“

„Každý druh mistrovství se na zemi draze platí a možná se tu platí příliš draze všechno; člověk je mužem svého oboru za cenu, že je i obětí svého oboru.“

„Člověk má vždy na práci něco nutnějšího než se oženit.“

„Co vlastně člověk o sobě ví?“

„Možná já vím nejlépe, proč se směje pouze člověk; protože jen on trpí tak hluboko, že musel vymyslet smích.“

„Ten, kdo se jednoho dne chce naučit létat, musí se nejprve naučit chodit a běhat, šplhat a tančit; člověk nemůže vletět do létání.“

„Člověk: živočich, který může slibovat..“

„Člověk je vděčen sám za sebe: k tomu potřebuje mít boha.“

„Člověk buď nesní vůbec, anebo zajímavě. Musíme se učit také tak bdít – buď vůbec ne, anebo zajímavě.“

„Je člověk pouze omylem božím? Nebo bůh pouze mýlkou člověka?“

„Člověk je provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem – provaz nad propastí.“

„O oběti a obětování si myslí obětovaná zvířata něco jiného než přihlížeči. Ale člověk je dosud nikdy nepustil ke slovu.“

„Milujíce člověka, milujeme vlastní blaho, neboť dobrý člověk, který se stal přítelem, stává se blahem do té míry jak ho milujeme. Tak v přátelství každý miluje vlastní blaho.“

„Je člověk omylem boha nebo bůh omylem člověka?“

„Výhodou špatné paměti je, že si člověk může užít stejné dobré věci poprvé několikrát.“

„Co jiného je láska než pochopení a radost z toho, že jiný člověk žije, jedná a prožívá věci jinak než my?“