Týkající se: člověk

„Čtení knih je v posledním důsledku tvůrčí činnost, při níž člověk čtoucí, dává svou fantazii a zkušenostmi nabytou zásobu obrazů tohoto světa do služeb autora, jehož dílo doplňuje a dovršuje.“
„Člověk, jež slouží dobré věci má pevnou půdu pod nohama.“
„Dobrý člověk bez velikosti ducha je jen dobrák – nebo dokonce jen dobráček.“
„Jen básník, v němž člověk, je větší než umělec, může dosáhnout opravdové minulosti.“
„Každý člověk je něco jedinečného, a na tom musí trvat, chce-li si zachovat lidskou důstojnost.“
„Každý věk lidského života má své vzpruhy a vzněty, bez nichž by člověk předčasně ochabl a zbezvládněl.“
„Jedno ze slov, které bylo nesprávným užíváním znehodnoceno, je výrazd i l e t a n t, jímž se dnes označuje člověk neodborník, konající některou činnost nebo provozující některé umění nedokonale a nezodpovědně. Co však původně znamenalo? Označovalo jedince, který svou práci koná s potěšením, který cítí rozkoš z dovednosti, jíž se dopracoval, který prožívá čistou radost z umění, k němuž dospěl. Přeji světu mnoho a mnoho diletantů.“
„V mládí člověk nabývá zkušeností, které teprve ve stáří dovede ocenit.“
„Jak podivné konání je čtení knih! Člověk se ze své obvyklé činnosti stáhne do samoty, přestane na čas žít skutečným životem a vžívá se do jiného neskutečného.“
„Zatímco se člověk nudí, ďábel mu do duše zasévá sémě zla.“
„Všechna ta krásná přísloví, která tolik milujeme, vznikla tam, kde člověk raději dlouho mlčel, než aby pronesl nějakou jalovost.“
„Hudba a výtvarné umění jsou nejlepší dorozumívací prostředky mezi lidmi. I sama řeč zůstává pozadu, neboť člověk, jehož jazyku nerozumíš, snadno ti může zůstat cizincem.“
„Příroda se na podzim zbavuje všech připomínek uplynulého léta: listí, ovoce i trávy. Také člověk by to měl tak dělat a neschovávat staré papíry a listy, které mu zabraňují prožívat nové a čisté jaro. Já to tak bohužel činit nedovedu a tak, si při každé nové práci, jež by mohla být živá a radostná, připadám jako nevyhrabaná zahrada, v níž se svěží letošní rostlinky musí těžce prodírat zaschlou loňskou trávou.“
„Člověk nesmí dopustit, aby se jeho život zastavil, ani tehdy, když jeho životní sen ztroskotal.“
„V lásce má člověk vyzkoušet i to, co nemiluje.“
„Všichni úředníci jsou podrážděni, i když se zdají klidní. Tím ovšem zvlášť trpí právě ti advokátkové…Jedině správné je smířit se s danými poměry. I kdyby bylo možné zlepšit jednotlivosti – to však je nesmyslná pověra –, dosáhlo by se nanejvýš něčeho pro případy budoucí, sobě samému by však člověk nesmírně uškodil, neboť by vzbudil zvláštní pozornost vždy pomstychtivého úřednictva. Jen nevzbudit pozornost!“
„Znalec, odborník, člověk, který ví své, ví ovšem věci, které nelze sdělit, ale které naštěstí zřejmě také nikdo nepotřebuje.“
„Ve skutečnosti se člověk vykupuje pouze svými závazky. A to má v životě největší cenu.“
„“Ale já nejsem vinen,“ řekl K., „je to omyl. Jak muže člověk vubec být vinen? Jsme zde přece všichni lidé, jeden jako druhý.““To je pravda,“ řekl duchovní, „ale tak obvykle mluví viníci.““
„Každý člověk má svůj vlastní život a svého vlastního boha. Svého obhájce a soudce.“