Týkající se: člověk

„To, co člověk dělá, je někdy důležitější než to, co má dělat.“

„Jestliže člověk nikdy neplakal nad bolestí světa, je méně než prach, po kterém šlape, protože z prachu vzejde sémě, kořen, lodyha a květ, kdežto duch člověka bez soucitu je pustý a nic z něho nevzdejde – leda pýcha, která nakonec musí tím nebo oním způsobem vraždit – vraždit dobré věci, nebo dokonce vraždit i lidské životy.“

„Každý člověk je celý svět a může ho přetvořit, jak chce, a naplnit lidským pokolením, které je schopen milovat, má-li v sobě lásku, nebo pokolením které musí nenávidět, má-li v sobě nenávist.“

„Nemůžete lidstvo častovat nadávkami, aniž se při tom usmějete, protože bez humoru není naděje, a tu člověk potřebuje k životu stejně jako půdu pod nohama.“

„Každý člověk na světě, dobrý nebo špatný, je podroben zkouškám.“

„V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života.“

„Jak často člověk lituje, že miluje, aniž si může pomoci!“

„Nejlepší obchod, jejž může mladý člověk provésti, jest dobře se oženit.“

„… ale ono to bude tak: každý člověk si vytváří svůj svět a nakonec se setká s takovým, jaký kolem sebe utvořil.“

„Tady platí člověk, co je, a ne, co byl…“

„Vznešené věci jsou plny tajemství. Jedině člověk, jemuž víla podala květ lotosu, dovede projíti zavřenými branami. Ale ani ten neprojde jimi tak, jak se narodil…“

„Člověk prý se vždy vrací k svým prvním láskám. Zvláště k těm, kterých tehdy ve své hlouposti nepochopil. S lidskými láskami se to daří jen ve snu, ale dvě věci hodné pomilování uvítají ztraceného milence i v šedinách: knihy a rodná země.“

„Nezáleží mi na tom, jestli to sbohem řeknu smutně nebo rád, ale když odněkud odcházím, tak si chci uvědomit, že odcházím. Když to člověk neví, je mu pak ještě hůř.“

„Když člověk něco dělá až moc dobře a nedá si pozor, začne se producírovat. A pak už to nedělá tak dobře.“

„Jsem laskavý člověk, jsem laskavý ke všem, ale jestli ke mně nebudeš laskavý, pak bude laskavost poslední věc na kterou si vzpomeneš.“

„Veselosti nabývá člověk, má-li peníze.“

„Jeden člověk není více než druhý, jestliže nedokáže, že je více než druhý.“

„Člověk je dítětem svého díla.“

„Nevím už, který moudrý člověk byl toho mínění, že na světě je pouze jedna dobrá žena. A radil, aby si každý ženatý muž myslil, že je to ta jeho.“

„Moderní člověk se zvláštním způsobem rozplývá v sociálním celku.“