Týkající se: cit

„Existují city, které nelze vyslovit jinak než mlčením.“

„Cit pro povinnost velí mouchám zůstat v kanceláři i tehdy, když šli úředníci domů.“

„Hledejme své světlo ve svých citech. V nich je uloženo teplo, které má v sobě mnoho jasu.“

„To nejlepší v člověku jsou mladistvé city a zralé myšlenky.“

„Láska která není stálá, je bezvýznamný cit.“

„Cit se ve mně probudil dříve než myšlenka. Nic jsem nechápal rozumem, všechno jsem cítil.“

„Citliví lidé bývají výrazní, neboť výraz odpovídá potřebě citu uplatňovati se, a ten se projevuje nezastřeně a jasně…“

„Pravý cit nepotřebuje žádná slova.“

„Nenásilí je rozkvetlá duševní rostlinka a srdečný pozemský cit.“

„Ovládej svoje city. Jak tě nebudou poslouchat, podlehneš jim.“

„Rozum se dnes dívá vysoko nad oblast temných, ale vřelých citů, tak jako alpské vrcholky vyčnívají nad mraky. Vidí slunce jasněji a zřetelněji, jsou ale studené a neplodné.“

„Člověk miluje jiného svými pohledy a představami, které o něm má; city jsou až na posledním místě.“

„Láska je hra s city a boj s rozumem.“

„Cizoložství, jestliže je založeno na opravdové lásce, nijak rodinné city a příbuzenské povinnosti nezviklá, ale dokáže je spíš vzkřísit.“

„Nemilujeme ani tak z lásky jako spíše z přebytku citu, který nemáme. Možnost jinak uplatnit.“

„Člověk vidí svět skoro vždy brýlemi citu, a podle barvy skla jeví se mu temný, nebo purpurově jasný.“

„Umírám tohou po tobě stejně jako touhou po kalábrijském děvčeti… mé city k tobě jsou stejné jako k ženě. Ženskost mé povahy a naše přátelství musí zůstat tajemstvím. Edvardu Collinovi“

„Nemilujeme ani tak z lásky jako spíše z přebytku citu, který nemáme možnost jinak uplatnit.“

„Štěstí a blaženost nezáleží ani v bohatství, ani ve vysokém úřadě nebo moci, nýbrž v bezbolestném klidu, umírněnosti citů a v takovém stavu duše, jenž dbá mezí určených přírodou.“

„Odmyslíš-li si pohled, tělesné obcování a vzájemný styk, je veta po milostném citu.“