Týkající se: chyba

„Hrdost, ušlechtilá vášeň, není slepá k vlastním chybám, ale pýcha ano.“
„Kde je umírněnost chyba, tam je lhostejnost zločin.“
„Když se hlava srazí s knihou a ozve se dutý zvuk, je to vždycky chyba té knihy?“
„Omyly mají skoro vždycky posvátný charakter.“
„Chyby jsou téměř vždy z posvátného charakteru. Nikdy se je nesnažte napravit. Naopak: odůvodněte je, důkladně se naučte jim porozumět. Teprve potom je možné je sublimovat.“
„Těm státům přeběda, jež klesly v omyly!“
„Není-li kniha zrcadlem mocné individuality, je aspoň ještě zrcadlem zajímavých chyb ducha.“
„Právě chyby dávají někdy obrazu život.“
„Myslím, že lžeš – omylem.“
„Člověk by se nikdy neměl ostýchat přiznat svůj omyl. Tím přece dává najevo, že se vyvíjí a že je chytřejší než včera.“
„Oč chytřejší člověk je, o to větší jsou jeho omyly.“
„Má přítelkyně omylem užívala Valium místo antikoncepce. Má 14 dětí, ale nějak je jí to jedno.“
„Nejvíc výhod pro lidi pramení z poznání sebe samých, kdežto nejvíce nevýhod ze špatného odhadu vlastní ceny.Kdo zná sám sebe, ví, co je pro něj výhodné, a rozezná, co může a co ne. Dělá to, čemu rozumí, opatřuje se tím, co potřebuje, a vede se mu dobře; vyhýbá se věcem, kterým nerozumí, nedělá pak chyby a unikne tomu, aby se mu vedlo špatně. Proto je takový člověk schopen odhadnout i jiné lidi, využívá jejich služeb a opatřuje si tím dobro a chrání se před zlem.“
„Aby se vládce rozzlobil na všechny své poddané najednou, to považuji za velkou chybu. Kdo nahání strach mnoha lidem, nutně si dělá z mnoha lidí nepřátele, a kdo se zlobí na všechny, dohání všechny k jednomyslnosti.“
„V žádném jiném zápase ani činnosti na tom neproděláš, vycvičíš-li lépe své tělo. Tělo je totiž nástroj, jehož lidé užívají, ať dělají cokoli, a je velmi důležité, aby byl tento nástroj dokonale připravený, ať ho bude použito k čemukoliv. I tam, kde se zdá, že upotřebení těla je nepatrné, totiž při myšlení, i tam mnozí dělají velké chyby právě proto, že jejich tělo není zdravé.“
„Lidé si pamatují chyby mnohem víc než správné činy.“
„Je lépe těžit z omylu, než pochybovat o pravdě.“
„“Ale já nejsem vinen,“ řekl K., „je to omyl. Jak muže člověk vubec být vinen? Jsme zde přece všichni lidé, jeden jako druhý.““To je pravda,“ řekl duchovní, „ale tak obvykle mluví viníci.““
„Je chybou nevěřit ničemu i věrit všemu.“
„Omyl je bez viny, omyl vinu nenese.“