Týkající se: chvíle

„Jsem opravdu plachý, i když si to možná nedokážete představit. Mám strach, že dům zachvátí plameny, a v té chvíli nechci být nahý. Nerad se intimně sbližuju. S dívkou jsem se sprchoval možná tak dvakrát, a i to ve tmě.“
„Vždy chvíle štěstí zde je jinde chvílí neštěstí.“
„V kritických chvílích člověk nebojuje s vnějším nepřítelem, ale vždycky s vlastním tělem.“
„Smrt přichází jen jednou a dává se pociťovat v každou chvíli života: je horší ji tušit než ji vytrpět.“
„Někteří lidé začínají mluvit o chvíli dříve, než začnou myslet.“
„Zlatý věk přijde ve chvíli, kdy lidé zapomenou na zlato.“
„Čtenářem přestává být člověk ve chvíli, kdy začne považovat za literaturu zahraniční film s titulky.“
„Přátelé si můžou navzájem pomoct. Opravdový přítel je někdo, kdo ti dovolí mít úplnou svobodu být sám sebou – a hlavně pocit. Nebo, ne pocit. Ať v té chvíli cítíš jakýkoliv pocit, s nimi je příjemný. To je to, co činí opravdová láska, dovolí člověku být tím, kým doopravdy je.“
„Bytost, která nám nejvíc uniká ve chvílích, kdy se domníváme, že ji máme celou, je pro člověka vždycky lákavá.“
„Člověk není nikdy tak šťastný, jako ve chvíli, kdy mu lidé zavdají důvod k tomu, aby je měl rád.“
„Člověk musí být ve střehu, vědět, že nemá nic jisté, bezustání se chvět. Svět je nesmírně těžký. Je to jeho vlastnost. Jakmile se nadlehčí, lidé se nadechnou a už jásají. Jsou opojeni prostorem a modrem jako papíroví draci vypuštění k nebi. Myslí si, že se šňůra přetrhla, že budou donekonečna stoupat. Chudáci! Právě v tu chvíli by si měli dávat největší pozor. Šňůra se nepřetrhla. Napne se naráz, když to nejmíň čekáme. A v minutě je všechno na zemi.“
„Člověk nikdy nedostane to, po čem touží, ve chvíli, kdy po tom touží.“
„Měl rád překvapení až do chvíle, kdy překvapil svou manželku s jiným mužem.“
„Někdy je třeba velké odvahy k tomu, aby člověk mohl být ve správnou chvíli zbabělý.“
„Všechny milují námořníky. Když děvče ví, že mládenec do týdne zmizí, a za chvíli bude na druhém konci světa, přestává trochu šlapat na brzdu.“
„Muž, i ten nejlepší, není v určitých chvílích nic víc, než pařez.“
„Každej prožije v životě chvíle, kdy normální minuty neplatí, takže se nedají měřit.“
„Ještě chvíli a zapomeneš na všechno, ještě chvíli a všichni zapomenou na tebe.“
„Universální podstata univerzální hmoty, jako by šlo o obyčejný vosk, jednu chvíli stvoří postavu koně, a jakmile postava zemře, z materiálu vznikne strom, pak člověk, pak něco jiného a každá z těchto věcí trvá jen krátkou chvíli. Ale nádoba nestrádá, pokud se rozbije, neboť svou existencí nic nepoutala.“
„Jak zkažený a ošemetný je člověk, který říká: „Umínil jsem si být k tobě zcela upřímný.“ K čemu to, člověče? Takového úvodu není potřebí! Však se to ihned ukáže: na čele to musíš mít psáno, z hlasu ti to musí zaznívat a z očí vyzařovat, aby to z nich oslovený přímo vyčetl jako z pohledu milujícího. Vůbec upřímný a dobrý člověk musí být takový, že každý, jakmile k němu přistoupí, v tu chvíli to chtěj nechtěj vycítí. Strojená upřímnost je zákeřná dýka. Nic není odpornější než vlčí přátelství; toho se varuj ze všeho nejvíc! Kdo je dobrý a upřímný a dobře smýšlí, ten to má vepsáno v očích docela znatelně.“