Týkající se: chrám

„Pokání musí vykopat základy, ale svatost vztyčí stavbu a pokládá svrchní kámen. Pokání je vyčištění odpadků z chrámu hříchu; svatost staví nový chrám, který zdědí Bůh náš Pán. Pokání a touha po svatosti nemohou být nikdy odděleny.“
„Příroda není chrám, ale dílna, ve které je člověk dělníkem.“
„Ano, jsem Žid. Když se předkové tohoto vznešeného gentlemana proháněli coby brutální divoši po jednom neznámém ostrově, moji byli kněží v Šalomounově chrámu.“
„Každý člověk je stavitelem chrámu, kterým je jeho tělo.“
„Jestlipak měl chrám rozumu tvar srdce?“
„Červi si tesají chrám věčnosti do hrušky.“
„Pamatuj, že náboženské povinnosti nejsou závislé na lidských institucí, že spravedlivé srdce, je opravdovým božím chrámem … Mluv pravdu, konej dobro, to je důležité; aby člověk plnil své povinnosti na zemi … pracujeme pro sebe tím, že na sebe zapomínáme …. jen naděje spravedlivého člověka nás nikdy nelže.“
„Kdo přikročí k chrámu Múz bez inspirace, veden vírou, že mu postačí řemeslná zdatnost, zůstane břídilem a jeho troufalou poezii zastíní písně šílenců.“
„Toto zabije ono. Kniha zabije budovu.“
„Každý paprsek hvězdy je niť vedoucí k hlavě některého člověka.“
„Je jasné, že ve vadném těle duch odumírá.“
„Co je to přátelství?… to je jako být si bratrem a sestrou; dvě duše, které se dotýkají, ale nesplynuly, dva prsty na jedné ruce.…a láska?… to je jako dvě bytosti, které jsou jedinou bytostí. Muž a žena, kteří splynuli v anděla. To je nebe.“
„Celé lidstvo žije v otroctví. Každá víra je otroctví; každé náboženství, každý kostel, každá synagoga, každý chrám není nic jiného než vězení s otevřenými dveřmi. Dveře jsou záměrně otevřené, aby ve vás vyvolaly iluzi, že nejste ve vězení.“
„Každý z nás má svou odpovědnost za celé lidstvo. V tom spočívá má jednoduchá víra. Nepotřebujeme chrámy, ani složitou filosofii. Náš vlastní mozek a naše srdce jsou chrámem. Naší filosofií je dobro.“
„Škola je chrámem výchovy – a proto nejvíce nezbedností natropí děti ve škole.“
„Vezměte si slovo prdel. To je v českém nadávání chrám. Umísťujeme tam vše, co se nám nepodařilo. Posíláme tam nepohodlné lidi. Dokonce tam voláme v zoufalství o pomoc. Určitě znáte lidi, kteří bez vole nedají dohromady větu. A tou přemírou ztratilo nadávání smysl. Stalo se zvukem. Když dneska řeknete exkrement, lidi se pohoršeně otočí. Když řeknete hovno, ani se neotočí.“