Týkající se: chalupa

„Jsem přesvědčen, i když přiznávám, že se mohu mýlit, že povídka „Smrt krásných srnců“ o Leo Popperovi a Karlovi Proškovi se bude číst ještě za padesát let, až my tu nebudeme. Někteří lidé mi řekli v těchto dnech, že bude jednou v čítankách. Ale i kdyby tam nebyla, poslal jsem do tohoto kraje za všechny peníze, co jsem v těch dnech měl, tolik výtisků, že bude jednou schována v branovských a nezabudických chalupách a bude se předávat z pokolení na pokolení tak jako hrací obrazy nebo hmoždíře. Ne pro mou slávu, ale proto, aby viděli, jací byli mrtví, kteří tu žili, chodili na Brtvu na trávu a vyhrávali na gramofón „Tisíc mil.““

„Jak nepříjemně se asi cítí socha, která na vysokém pomníku ční volně do prostoru, odevšad viditelná. To bych věru raději byl přemalá soška neznámého svatého na chalupě ve výklenku, v němž bych měl chráněna záda a pod nímž by jen jednou do roka třaslavá ruka rozsvítila svíčičku.“