Týkající se: čas

„Co jednou vstoupí do prostoru a času, musí se také podřídit zákonům prostoru a času.“

„Chci současně obývat malé, bezvýznamné tělo a ohromný nezbadatelný vesmír. Chci si odžít svuj nezbadatelný čas a chci se pokusit žít věčne. Chci jíst a spát a pracovat a založit si rodinu a umřít, ale zároveň nechci být nikdy víc tělem nežli duchem.“

„V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života.“

„Láska se nedá měřit trváním. Z jednotek času rozhodují o ní ty nejkrásnější. Jediným okamžikem se prohrává nebo vítězí a jediná noc může mít pro lásku větší cenu než celý život.“

„Kdykoli nás postihne neštěstí, nechává štěstěna potevřená dvířka pro lepší časy.“

„Na velkých hodinách času stojí jediné slovo: NYNÍ. Po ulici POTOM dojde se k domu NIKDY.“

„Otevřte oči a hledejte, kde nějaký člověk potřebuje trochu času, trochu účasti, trochu společnosti, trochu péče. Je to možná někdo osamělý, zahořklý, nemocný, nešikovný, pro koho můžeš něčím být. Je to možná stařec nebo dítě. Nenech se zastrašit, když musíš čekat nebo experimentovat. Buď připraven i na zklamání. Ukaž se lidem jako člověk.“

„Ti, kteří podnikají na zvířatech pokusné operace nebo jim naočkovávají choroby, aby získanými výsledky mohli pomoci člověku, nesmějí se nikdy obecně uspokojit tím, že krutý čin sleduje cenný účel. V každém jednotlivém případě musí zvažovat, zda je skutečně nutné uložit nějakému tvoru tuto oběť pro lidstvo. Úzkostlivě se tedy musí starat o to, aby mírnili bolest nakolik jen mohou. Ve vědeckých ústavech nesmí docházet k tomu, aby pro úsporu času a námahy nedávaly narkózy. Je také zločin, jsou-li zvířata podrobována mučení jen proto, aby se studentům demonstrovaly obecně známé fenomény.“

„Čas je vzácný, ale pravda je vzácnější než čas.“

„Nic není tolik zodpovědné za staré zlaté časy jako špatná paměť.“

„Nač ztrácet čas odporováním ženě? Stačí chvíli počkat – sama změní názor.“

„Strom svobody musí být čas od času osvěžen krví vlastenců a tyranů.“

„I když člověk po celý čas nic nedělá, je nutné si odpočinout.“

„Emigrace mě mnohému naučila. Zpočátku jsem prosil Boha, aby učinil můj život snazším. Časem jsem se naučil soustředit spíše na to, abych já byl silnějším. Nakonec jsem v Americe natočil čtyřicet čtyři filmů.“

„Když jsem v roce 1977 utekl do zahraničí, denně jsem se obviňoval. Vypadalo to, že se dvěma dětmi umřeme hlady. Čas mě ale naučil dívat se dopředu a nikdy se necítit provinile za rozhodnutí, které jsem v dané chvíli vnímal jako nejlepší.“

„Z přátelského dopisu od Blaníka: Před nedávným časem byli jsme pozváni od p. barona Viláního na kopec Blaník, odtud asi tři hodiny vzdálený. Nemohouce tehdy z důležitých příčin být společnosti přítomni, dozvěděli jsme se hned druhý den nato smutnou náhodu. Když se totiž pozvaní hosté z Blanického kopce ubírali, byli od žandarmů obklíčeni. Příčinou bylo udání jistého komisaře, který se věc neostýchal udat až do Prahy. Spatřivše žandarmové ve společnosti jisté pány z Benešova, museli protentokrát ještě zatýkání odložit, neboť místo domnělého spiknutí nenašli nic než přátelský veselý výlet.“

„Časem zvykne člověk všemu, časem zvykne si i redaktor na konfiskace a naučí se je považovat za chléb svůj vezdejší. Konfiskace spisu tištěného, má-li skutečně mít účinek, nesmí se tak příliš zhusta opakovat a musí také vždy jen zasahovat spis skutečně nebezpečný. Jestli si naše čtenářstvo povšimne úředního oznámení c. k. podkrajského úřadu (resp. státního zastupitelství) stran zabavení našeho posledního sobotního čísla, zpozoruje tam, že c. k. zastupitelství jenom v tomto čísle nachází sedm přestupků. (následuje výčet přestupků a odpovídajících trestních sazeb) Musí se tedy říci, že pan kutnohorský státní zástupce má dobře na zřeteli zásadu: Co děláš, dělej důkladně, neboť 26 let 6 měsíců žaláře a k tomu ještě 5100 zlatých pokuty je zajisté pro každého redaktora dostatečné kvantum a zvláště pro takového, který má na krku ještě několik jiných procesů. Půjde-li to takto dále, budou zajisté někteří páni biskupové donuceni vypsat všeobecné modlení za redaktora Slovana a přiměřené prodloužení jeho života, aby spravedlnosti mohl být dán náležitý průchod, neboť by se jinak mohlo lehce stát, že by tento redaktor při vší své známé úctě a poslušnosti k zákonům a při vší své naději na dlouhé stáří, přece k velkému svému zármutku nebyl v stavu celý trest náležitě odsedět.“

„Když někdo stráví přespříliš času cestováním, nakonec se stane cizincem ve vlastní zemi.“

„Čas není žádná dálnice mezi kolébkou a hrobem, nýbrž místo k zaparkování na slunci.Dnes žít!Dnes se smát!Dnes se radovat!“

„Zato ten, kdo umí bytostně mluvit, protože umí mlčet, nebude mít k mluvení rozmanité náměty, jen to Jedno, a najde si čas k mluvení a čas k mlčení.“