Týkající se: čas

„Ačkoli žijeme dnes, přec staré chválíme časy.“

„Rychle plyne čas a my stárneme, jak tiše jdou roky.“

„Jako se zkoumává totiž to zlato žlutavé v ohni, tak se poznává věrnost za časů tíživých běd.“

„Dodává i sláva duchu nemalé síly. Dokud ti štěstí bude přát, budeš přátel mít mnoho, smutný až přijde ti čas, zůstaneš úplně sám.“

„Pokud budeš mít štěstí, budeš mít četné přátele, když se časy zamračí, zůstaneš sám.“

„Jak prospívá víno včas-li se pije, tak škodí pito jsouc v nevhodný čas.“

„Čas všechno hojí.“

„To, v čem žijeme nyní, jsou časy skutečně zlaté: za zlato největší čest, za zlato lásku máš.“

„Jen málo mužů umí dobře líbat, ale já naštěstí vždy měla dost času je to naučit.“

„Vzpomene-li si člověk na čas, kdy miloval, zdá se mu, že se mu od té doby už nic nezdařilo.“

„Bylo tam takové horko že něco tak lidského, jako čas, by tam nevydželo ani pět minut“

„Čas jako všeničící proud odnáší vše.“

„Nechť je reinkarnován na nějakém hezkém a teplém místě.“

„Lu-Tze se už dlouho zabýval myšlenkou, že všechno, co se děje, má nějaký důvod, snad s výjimkou fotbalu.“

„Hroši vypadají obrovští, neohrabaní a roztomilí jen z dálky. Zblízka už vypadají jen obrovští.“

„Čas je droga. Příliš mnoho z toho tě zabije.“

„Mrakoplaš měl vždycky dojem, že tam nahoře je někdo, kdo se snaží vyjádřit co k Mrakoplašovi cítí. Ale nikdy ho nenapadlo, že ho ten někdo má rád.“

„Kdyby byly děti zbraněmi, byl by Jasoň na základě mezinárodních dohod zakázán.“

„„A teď jednu extra-speciální otázku,“ řekla s poněkud jízlivým přízvukem. „Znamená to snad, že tam je, předtím‘, zatímco tady je, teď‘? „Ruka se zastavila na půli cesty. „Ooo…“ začal Venoušek, ale pak se zarazil. „To nedává smysl, slečno…“ „Otázky nemusí dávat smysl, Venoušku,“ usmála se trochu zlomyslně slečna Zuzana. „Ale odpovědi ano.““

„Chaos vždy vítězí nad řádem, protože je lépe organizován.“