Týkající se: bytost

„Pravá láska je stav, ve kterém člověk cítí osudovou potřebu být neustále s milovanou bytostí.“
„Láska znamená vážit si jiných bytostí víc než sebe; tak chápeme lásku všichni, jinak ji chápat nemůžeme.“
„Dítě je jediná bytost, na níž žena může přenést své žárlivé požadavky, aby milovala a byla milována.“
„Zvířata nepokládáme za morální bytosti. Ale myslíte, že ona nás mají za morální? Obávám se, že zvířata pokládají člověka za bytost jim rovnou, která ale nanejvýš nebezpečným způsobem přišla o svůj zdravý zvířecí rozum.“
„Když zamilovaný odhalí, že jeho láska je opětována, měl by vlastně nad milovanou bytostí vystřízlivět. ‚Jakže? Ona je tak skromná, že miluje dokonce tebe? Nebo tak hloupá? Nebo- nebo-.“
„Člověk je ten, kdo v sobě nosí větší bytost, než je sám.“
„Obrazy jsou jako živé bytosti. Jako ženy. Nesmíte je všude ukazovat, mají-li si zachovat své kouzlo. A cenu.“
„Všichni jsme si rovni. Všichni máme stejný potenciál. Všichni jsme lidské bytosti. Pouze kvůli diskriminaci v minulosti se Vám nedostávalo rovné příležitosti. Problém je pouze ve vás.“
„Určitě se cítím být víc feminní než maskulinní lidská bytost – aspoň pokud jde o americkou představu o tom, co to je správný muž. Zhlédněte jakoukoli reklamu na pivo a pochopíte, co tím myslím.“
„…Člověk je všechno možné, jenom ne rozumová bytost…“
„Dnes, více než kdykoli dříve, jsou lidské bytosti značkami. Můj život je mým uměleckým dílem.“
„Žena je slabá bytost, která když se vdává, má obětovat svému muži svou vůli. Naproti tomu jí má muž obětovat svůj egoismus.“
„Láska má své iluze a každá iluze má svůj zítřek. Z toho důvodu se už tolik milenců rozešlo, ač věřili, že jsou spojeni navždy. Skutečnou zkouškou je bolest a štěstí. Když dvě bytosti prošly touto dvojí zkouškou života, rozvinuly v ní své chyby a své pře.“
„Láska má svoje iluze a každá iluze má svůj zítřek. Proto se už tolik milenců rozešlo, protože věřili, že jsou spojení navždy. Skutečnou zkouškou je bolest a štěstí. Když dvě bytosti přestáli tuto dvojitou zkoušku života, odhalili svoje chyby a svoje přednosti, mohou si být jisti, že až do skonání života, budou se držet za ruce.“
„Kolik pěkných bytostí tu je!Jak krásné je lidstvo!“
„Lidská bytost je součást celku, který nazýváme „vesmír“, součást ohraničená v čase a prostoru. Prožívá sebe sama, své myšlenky a pocity, jako něco odděleného od zbytku – je to druh optického klamu vlastního vědomí. Tento klam pro nás představuje jakési vězení, omezuje nás na naše vlastní touhy a vztah k několika nějbližším osobám. Naším úkolem musí být osvobodit se z tohoto vězení tím, že rozšíříme okruh svého soucitu tak, aby zahrnul všechna živá stvoření a přírodu v celé její kráse.“