Týkající se: blažení

„Zakouším pravdu, že láska je nějak poslední a nejvyšší, k čemu se člověk může vzepnout… Chápu, že člověk, i když mu už na tomto světě nezbývá vůbec nic, může být blažený (byť i jen na okamžik), je-li ve svém nejhlubším nitru oddán obrazu milovaného člověka.“
„Věčné nicnedělání je vlastně trest pekelný – zdá se však, že ho zatím mnozí pokládají za rajskou blaženost.“
„Jednoho dne se ožení a na krátkou chvíli budou prožívat tu krátkou, neskutečnou blaženost, která sama v sobě nese svou pomíjivost, a proč se tudíž radovat. A uchovají si, snad si na ni dokonce uchovají vzpomínky do doby, kdy tělo už nemá tělu co říci, protože alespoň paměť trvá.“
„Předpokládejme, že byste mohli být blaženě šťastní, ale nezískáte vysokoškolský diplom. Jste ochotni vyměnit titul za štěstí? Nebudete mít tuto přítelkyni, nebo tohoto přítele. Jste připraveni vyměnit je za štěstí? Co vy na to? Nedosáhnete úspěchu, nic se vám nebude dařit a všichni vás budou mít za budižkničemu. Ale budete šťastní, blaženě šťastní. Jste ochotní to vyměnit za dobré mínění lidí o vás?“
„Přes všechen svůj blažený život jsou vladaři velmi šťastni v tom, že nemají nikoho, od koho by slyšeli pravdu, a jsou nuceni místo přátel mít lichotníky.“
„V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života.“
„Velké duše mají tak silné a mocné uvažování, že i když mají velké vášně, a dokonce často prudší, než u běžných lidí, jejich rozum zůstává stále pánem a působí, že jim i zármutky slouží a přispívají k dokonalé blaženosti jejich života.“
„Blažený je, kdo daleko od ruchu na býčcích oře otcovské pole.“
„Ve věčnost nevěř, jen pohleď, jak hodina krátí rok i blažený den.“
„Přátelství tanečním krokem obchází svět a volá nás všechny k chvále blaženého života.“
„Štěstí a blaženost nezáleží ani v bohatství, ani ve vysokém úřadě nebo moci, nýbrž v bezbolestném klidu, umírněnosti citů a v takovém stavu duše, jenž dbá mezí určených přírodou.“
„Díky blažené přírodě, že učinila nezbytné věci snadno přístupnými, nesnadné věci pak nikoli nezbytnými.“
„Z toho všeho, čím moudrost hledí zabezpečit blaženost celého života, je daleko nejdůležitější věcí získání přátelství.“
„Nejsou to půvaby mládí, co zvětšuje u lidí blaženost a štěstí, ale ctnosti užitečné pro život.“
„Blažená chudobo, jsi beze strachu i bez nadějí.“
„Blaženě žil, kdo v skrytu prožíval život.“
„Člověk se nikdy neobětuje v zoufalství, nýbrž v nadšení. Neočekává od svého obětování smutek a beznaděj, nýbrž naopak blaženost, která převýší všechno, co mu může poskytnout běžný život.“
„Blažení, kdož mají.“
„Peníze jsou lidská blaženost in abstracto: proto kdo už není schopen se z nich prakticky těšit, pověsí se na ně celým srdcem.“
„V lásce získáváme největší blaženost, která kdy na světě byla.“