Týkající se: bezpečí

„S mámou se cítím skutečně v bezpečí a je o mě u ní perfektně postaráno. Psalo se o ní hodně lží, ale jen my dvě víme, co je skutečně pravda.“
„Všichni potřebujeme nějaká tajemství. Dokud nás nezabíjí, udržují nás v teple a bezpečí.“
„Dávám přednost nebezpečí před rozpaky. Vždycky. Na nebezpečí jsem zvyklá.“
„Kdo moc počítá, je vždy v nebezpečí, že se přepočítá. Hloupá kráva vždycky najde správnou trávu.“
„Ale já nechci pohodlí. Chci Boha, chci poezii, chci skutečné nebezpečí, chci svobodu, chci to, co je dobré, a chci hřích.“„Zkrátka,“ pravil Mustafa Mond, „požadujete právo být nešťastný.“„Tak tedy ano,“ pravil divoch vzdorně, „požaduji právo být nešťastný.“
„Občanská společnost je polemika se svobodnou společností a je povinností každého demokrata ze všech svých sil do konce svých věků proti ní bojovat.(na semináři „o nebezpečí hrozícím obyvatelům Česka ze strany nevládních organizací a vůbec o občanské společnosti“ v Centru pro ekonomiku a politiku v Praze, červenec 2005)(z článku Nešťastný debakl zeleného osamělce, Právo, 14. 7. 2005)(výrok Zelená perla roku 2005)<“
„Nechť se nemodlím za úkryt před nebezpečím, ale za to, abych byl beze strachu, když nebezpečí přijde. Nechť neprosím o utišení mé bolesti, ale o srdce díky kterému bych ji zdolal.“
„Velmi zle dopadne ten, kdo se zaručil za cizího, kdežto kdo zaručování nenávidí, je v bezpečí.“
„Štěstí není v jistotě lásky, spíše v její nejistotě, jsouc spojena s jistým nebezpečím.“
„Je to spíše hloupost než odvaha odmítat rozpoznat nebezpečí, když je blízko vás.“
„Laskavost je buď velká bezpečnost, nebo velké nebezpečí – podle toho, jak na to reagujete.“
„Milujeme-li, jsme zranitelní. Milujte cokoliv, a vaše srdce se bude určitě trápit a nejspíš bude zlomeno. Chcete-li si být jisti tím, že si je zachováte nedotčené, nesmíte je dát nikomu, dokonce ani zvířeti. Pečlivě si své srdce obalte koníčky a drobnými požitky. Vyhněte se všem závazkům. Bezpečně je uzamkněte v klenotnici nebo v rakvi svého sobectví. Ale v této klenotnici – bezpečné, temné, nehybné, bez přístupu vzduchu – se změní. Nebude zlomeno; stane se nezlomitelným, neproniknutelným, nevykupitelným. Alternativou tragédie, nebo přinejmenším toho, že budete tragédii riskovat, je zatracení. Jediným místem mimo nebe, kde můžete být dokonale bezpečni před všemi nebezpečími a zmatky lásky, je peklo.“
„Je třeba dál hledat vysvětlení – a pro někoho „nebezpečí“ spočíva práve v tom, že řešení záhady opravdu nalezneme.“
„Teplo „rodinného hnízda“ poskytuje duchovnu téměř celoživotně pocit klidu, bezpečí a jistoty.“
„Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí. Co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty. Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá.“
„Zbabělec je člověk, který tváří v tvář nebezpečí myslí nohama.“
„Hrozilo nebezpečí, že nikdo nebude schopen říci něco rozumného, a proto bylo zasedání prohlášeno za tajné.“
„Je zřejmé, že podřízený může s opatrností podle pravidla lásky napravovat bloudícího výše postaveného a uvádět opět na cestu pravdy. Nebo kdyby výše postavený zbloudiv z pravé cesty se stal kořistí lupičů nebo se ocitl v nebezpečí smrti, měl by jej poddaný vysvobodit a tak jej zachránit před nebezpečím. Tím spíše je jeho povinnost, když výše postavený, který se dostal na mravní scestí, se stává kořistí démonů a ocitá se v nebezpečí nejhorší smrti hříšníků. Jestli by se výše postavený radoval v prvém případě, proč by se tím neradoval v případě druhém? Připouští-li strážného v prvém případě, proč ho nepřipouští v případě druhém?“
„Je-li nám víra vším, tj. tím, čím být má, pak, myslím, o ní můžeme hovořit bez nebezpečí v této době, jež sotva víru přehání. Jenom vírou, nikoli vraždou, se Abrahámovi můžeme podobat. –str.27“
„Největší nebezpečí – ztratit sama sebe – se může ve světě přejít tiše a jako by nic. Není ztráty, jež by se oplakávala méně…“