Všechny emodži
Hry
Citáty
Blog
Home
»
Quote
»
William Saroyan
Citáty
„Jestliže člověk nikdy neplakal nad bolestí světa, je méně než prach, po kterém šlape, protože z prachu vzejde sémě, kořen, lodyha a květ, kdežto duch člověka bez soucitu je pustý a nic z něho nevzdejde – leda pýcha, která nakonec musí tím nebo oním způsobem vraždit – vraždit dobré věci, nebo dokonce vraždit i lidské životy.“
„Je spousta ušlechtilých lidí, o kterých si nikdo nikdy nepomyslel, že jsou ušlechtilí.“
„Snaž se milovat každého, s kým se setkáš.“
„Dobro nikdy nepomine. Kdyby bylo pomíjející, nebylo by na světě lidí — nebylo by vůbec nikde života.“
„To, co člověk dělá, je někdy důležitější než to, co má dělat.“
„Ať už se stane cokoliv…-snažte se zůstat nad věcí.“
„Chci současně obývat malé, bezvýznamné tělo a ohromný nezbadatelný vesmír. Chci si odžít svuj nezbadatelný čas a chci se pokusit žít věčne. Chci jíst a spát a pracovat a založit si rodinu a umřít, ale zároveň nechci být nikdy víc tělem nežli duchem.“
„Jednoho zářijového dne si uvědomil, že už se definitivne musí rozhodnout. Pro jedno nebo pro druhé. Buď zůstat a jěšte hlouběji upadnout do tísnivé nečinnosti a zoufalství, anebo si najít cestu, která vede ke světu tam venku…“
„Kdo chce zvítězit sám nad sebou, nesmí sejít ze své cesty.“
„Každý člověk je celý svět a může ho přetvořit, jak chce, a naplnit lidským pokolením, které je schopen milovat, má-li v sobě lásku, nebo pokolením které musí nenávidět, má-li v sobě nenávist.“
„Nemůžete lidstvo častovat nadávkami, aniž se při tom usmějete, protože bez humoru není naděje, a tu člověk potřebuje k životu stejně jako půdu pod nohama.“
„Když se rozhněváte, buďte dobří a hněviví.“
„Je přirozené, když syn občas nenávidí otce, matku také a někdy všechny lidi na světě.“
„Kdybych byl diktátorem, zakázal bych zákonem půjčování knih.“
„Je přirozené, když syn občas nenávidí otce a matku a někdy i ostatní lidi na světě.“
„Láska je nesmrtelná a činí všechny věci nesmrtelnými. Ale nenávist hyne každou minutu.“
„Když se směješ, směj se pořádně. A když se rozzlobíš, zlob se pořádně. Zkus být naživu. Brzy budeš mrtvý.“
„Rozumíte psychiatrii?“ chtěl vědět Tracy. „Psychiatrii? Ne,“ odpověděl doktor Pingitzer. „Lidi – trochu. Malou, malounkou trochu. Každý rok, každý den míň a míň. Proč? Lidi jsou složité. Lidi jsou lidi. Lidi jsou legrace, hra, fantazie, kouzlo. Ach ja. Lidi jsou bolest, lidi jsou nemoc, lidi šílet, lidi mají ublížení, lidi ubližovat lidi, zabíjet, zabíjet sebe. Kde je legrace, kde je hra, kde je fantazie, kde je kouzlo? Psychiatrii já nerad. Lidi miluju. Šílení lidi, krásní lidi, zranění lidi, nemocní lidi, zlomení lidi, zhroucení lidi, mám rád, miluju. Proč? Proč lidi ztratí legraci, hru, fantazii, kouzlo? Proč to? Peníze?“ usmál se. „Myslím si to. Peníze. Je láska, tyhle peníze. Je krása, tyhle peníze. Je legrace, tyhle peníze. Kde jsou peníze? Nevím. Už není legrace. Teď jen práce. Práce. Tygr. Tygr.“
„Vidíš-li něco, o čem jsi jist, že to není správné, nebuď si tím jist.“
„V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života.“
1
2
>