Citáty

„Když jste špatným studentem v koleji pro vrahy, může se vám stát něco horšího, než že po vás budou házet křídou a stravování ve studentské jídelně s sebou ponese určitou dávku nejistoty.“
„Průměrně inteligentní člověk by rychle odhadl, že Mort a jeho zlato mají ve Stínově stejnou naději na přežití jako třínohý ježek na šestiproudé dálnici.“
„V Ankh-Morporku se říká, že jít se napít k Bubnu je totéž, jako byste se ponořili do Bažiny. Jediný rozdíl je v tom, že v bažině vám aligátoři nejdříve neprohledají kapsy.“
„Vědění je nebezpečné, což je jeden z důvodů proč různé vlády hlídají a pečlivě cenzurují lidi, kteří dokážou myslet efektivněji než ostatní.“
„Vrazi si uvědomili, že oni sice mají šaty plné věciček určených k zabíjení lidí, ale strážník Navážka má jednu takovou na konci každé paže. Aby se tak řeklo, víc při ruce.“
„Vzduch byl tak hustý, že by se z něj daly vyřezávat kostky a prodávat jako laciný stavební materiál.“
„V holubníku bylo dost těsno, přestože do něj byl holubům přístup odepřen. Jenže vždycky se najde alespoň jeden z holubů, který se nějakým způsobem proklove i přes drátěné pletivo. Ten teď seděl v nejodlehlejším koutku a vzpomínal na dobu, kdy byl obrovským ještěrem, který by dokázal tyhle mizerné opičí potomky slupnout jako malinu.“
„Někteří z pirátů si vysloužili nesmrtelnost svou nesmírnou krutostí a k smrti odvážnými kousky. Jiní tím, že nashromáždili obrovské bohatství. Náš kapitán se už kdysi dávno rozhodl, že si získá nesmrtelnost jednoduše tím, že neumře. Barva kouzel“
„„A teď jednu extra-speciální otázku,“ řekla s poněkud jízlivým přízvukem. „Znamená to snad, že tam je, předtím‘, zatímco tady je, teď‘? „Ruka se zastavila na půli cesty. „Ooo…“ začal Venoušek, ale pak se zarazil. „To nedává smysl, slečno…“ „Otázky nemusí dávat smysl, Venoušku,“ usmála se trochu zlomyslně slečna Zuzana. „Ale odpovědi ano.““
„„Řeknu vám, že na vás je něco podivného, Vilíku Kliko, ale já pořád nemůžu přijít na to, co,“ zavrtěla hlavou.Dva metry deset vysoký kostlivec ji trpělivě pozoroval. Cítil, že k tomu nemá co dodat.“
„Co je to za věcičku?“ zeptal se děkan. (…) „Říká se tomu rýč,“ odpověděl mu starší pAsák. „Viděl jsem, jak ho používá zahradník. Zastrčíte ten ostrý plochý konec do země. Pak to ale začíná být poněkud technicky náročné.“
„Lituju. Nevím proč, ale mě vyhlídka na téměř jistou smrt v neznámých zemích a pařátech exotickejch oblud vůbec neláká. Zkoušel jsem to, ale nějak jsem tomu nepřišel na chuť. Nic pro mě. Každej podle svýho gusta, to je moje řeč. Já jsem člověk stvořenej k tomu, aby se v klidu nudil.“
„Nic než hvězdy rozhozené temnotou, jako by Stvořitel rozbil přední sklo svého automobilu a nepovažoval za nutné zastavit a to lesklé svinstvo zamést.“
„Stačilo aby ta malá včelka, která mu létala v hlavě, přistála na špatné místo a on vám rozřezal hlavu.“
„Stačilo mu podívat se do Časnačajových rozdílných očí, aby věděl jednu věc: kdyby vás Časnačaj chtěl najít, nebude vás hledat všude. Půjde se podívat na jedno jediné místo, a to tam, kde se budete ukrývat.“
„Úsměv se mu z tváře nevytratil, jako spíše zmizel do odpadu.“
„V PUNČOŠE PŘECE VŽDYCKY MUSÍ BÝT NĚCO, CO DĚLÁ HLUK. K ČEMU BY JINAK BYLO PŮL PÁTÉ RÁNO?“
„Nosil také tenoučký knírek, který působil, že v určitém osvětlení vypadal velmi světácky a v jiném jako že se právě napil čokoládového koktejlu.“
„“ A co by byli lidé bez lásky?““ VZÁCNÍ. “ řekl Smrť.“
„Čepel na kyvadle hodin ve Smrťově domě byla tak dokonalá, že kdyby ji viděl Edgar Allan Poe, vzdal by to a začal znovu jako trhovec s krevetami.“