Citáty

„New York je město žlutého ďábla.“
„Vyspělost kultury je závislá na vztahu společnosti k ženám.“
„Všechno krásné se na světě zrodilo z lásky k ženě.“
„Být sobecký neznamená žít, jak se nám líbí, ale chtít na jiných, aby žili, jak nám to vyhovuje.“
„Když čteš povídky Antona Čechova, je ti jako jako ve smutný den pozdního podzimu, kdy je vzduch tak průzračný a tak ostře se v něm rýsují holé stromy, těsné domy, šediví lidé. Všechno je takové divné, opuštěné, nehybné a bezmocné … Autorův rozum osvětluje jako podzimní slunce s krutým jasem rozbité cesty, křivé ulice, těsné a špinavé domy, ve kterých se zalykají nudou a leností malincí, ubozí lidé a naplňují tyto své domy nesmyslným, ospalým shonem.“
„Člověk je svým založením umělec. Všude se snaží tak či onak vnésti do života krásu.“
„Velká pýcha tohoto světa je dílem matek.“
„Všichni trpíme hladem lásky k člověku a za hladu i špatně vypečený chléb lépe chutná.“
„Komu je práce radostí, pro toho je život štěstím.“
„Člověk – to zní hrdě.“
„Miluji život, jsem do něj vášnivě zamilovaný a budu mít tu čest mu to dokázat.“
„Oblek je možné ušít na zkrášlení člověka, ale i na jeho znetvoření.“
„Za všechno, co je ve mně dobrého, vděčím knize.“
„Čím více člověk zná, tím je větší.“
„Jen člověk dokáže nemožné.“
„Umění a láska působí jako slunce – probouzí energii.“
„Je třeba být zamilován v něco, co je ti nedostupné. Člověk roste tím, že usiluje vzhůru.“
„Lidé se ztrácejí v množství zbytečných slov.“
„Kniha má schopnost dokazovat mi o člověku to, co nevidím, co o něm nevím.“
„Pomyslete, kolik rozumu a energie se vynakládá na to, aby se lidem ukázalo, jak jsou špatní. A představte si, že by se všechna ta energie vydala na to, aby se lidem ukázalo, co je v nich dobrého.“