Citáty

„Miluje-li člověk příliš, mýlí se velmi těžce. Pohrdá-li sebou, mýlí se dvojnásob.“
„Umění je více nepokoj než jistota: vždycky je v něm veliká složka touhy.“
„Jen malí lidé se perou o prestiž, velcí ji mají.“
„Chceš-li to dotáhnout vysoko, neklaď otázky a nedávej najevo, jak jsi chytrý.“
„Děsím se davu, je nejkrutější a nejhloupější ze všech přírodních živlů.“
„Tam, kde přestává být láska dobrodružstvím, stává se trápením.“
„Humor je vždycky trochu obrana proti osudu, víc psiny se rodí z nespokojenosti než z blahého a spokojeného ducha.“
„Jestliže někdo v životě poznal i sto žen, vůbec nemusel poznat lásku.“
„Kompromis neznamená učinit tolik, co mohu, nýbrž učinit co možná méně, než bych mohl. Kompromis znamená, že to mohlo dopadnout ještě všelijak jinak. Kompromis není přesná výslednice sil; kompromis není „zlatý střed“, neboť pohybuje se v širokém poli možností.“
„Hladoví nechtějí vládnout, nýbrž jíst…“
„Učitel má být v některém koutě své duše věčným chlapcem, solidárním s tím mládím, které je mu svěřeno, ale takovým věčným dítětem má být i každý otec a matka.“
„Poznat nesmírnou složitost skutečnosti, to je pro mne věc úcty k životu, která stupňuje v úžas.“
„Příroda je dílo vesmíru, umění však dílem člověka.“
„Ženské slzy jsou nejmocnější vodní energií na světě.“
„Civilizace není přece jen nic víc nežli fasáda, která jakžtakž maskuje starou divočinu života.“
„Láska v manželství a rodičovství je teprve láskou v její celistvosti.“
„Zvykne-li si člověk bavit se náhražkami života, ztrácí schopnost bavit se životem samým.“
„Každý zázrak se musí vysvětlit – jinak je nesnesitelný.“
„Kdyby soudcové všechno, ale naprosto všechno věděli, nemohli by také soudit; jen by všemu rozuměli, až by je z toho srdce bolelo.“
„Otázka zní: Je a bylo kdy vůbec lidstvo schopno štěstí? Člověk jistě, jako každý živoucí tvor, ale lidstvo nikoli. Celé neštěstí člověka spočívá v tom, že byl nucen stát se lidstvem, nebo se jím stal příliš pozdě, kdy byl už nenapravitelně diferencován v národy, rasy, víry, stavy a třídy, v bohaté a chudé, ve vzdělané a nevzdělané, v panující a porobené.“